11. srpna 2024

Dominantou jihomoravských Lysic je barokní zámek postavený na místě vodní tvrze ze 16. století. V minulosti patřil mimo jiné Pernštejnům nebo pánům z Kunštátu, současnou podobu mu pak vtiskli příslušníci rodu Dubských ve věku devatenáctém. Upravili tehdy také přilehlou zahradu se sloupovou kolonádou. Právě ta byla po náročné dvouleté rekonstrukci na konci června otevřena pro veřejnost a my se jí projdeme.

Malebné údolí nazvané Šilinkův důl vyhloubila mezi obcemi Předhradí a Kutřín nedaleko Skutče na Chrudimsku říčka Krounka. Na své si tu přijdou milovníci krásné přírody i dobrodružství. Pokud totiž chcete projít celou lokalitu, musíte zdolat snad nejmenší českou ferratu, trasu zajištěnou řetězy a žebříky. Prohlédnout si můžete i hrad Rychmburk, který byl až donedávna veřejnosti nepřístupný.

Provaz, špagát nebo lano. Pomůcky, které nám přijdou úplně obyčejné, ale život si bez nich představit asi sotva dovedeme. Dokonce mají v Česku své muzeum. V Deštné u Jindřichova Hradce vzniklo na konci minulého století zásluhou potomka jednoho z nejstarších provaznických rodů u nás. Dozvíte se v něm snad vše o používaných materiálech i nástrojích a strojích. Některé z nich už toho pamatují opravdu hodně, ale přesto je můžete vidět v akci.

Přibližně šest kilometrů severozápadně od Vysokého Mýta najdete obec Vraclav. Vznikla ve středověku u dřevěného přemyslovského hradu Vratislav postaveného patrně za vlády knížete Břetislava. Měl chránit takzvanou Trstenickou stezku, jednu z nejdůležitějších obchodních cest spojující západ Evropy s Pobaltím či s Orientem. Brzy ale osiřel a zbylo z něj jen torzo. Kousek pod ním se nachází areál, v němž bývá rušno dodnes. Vyvěrá v něm totiž voda, která má údajně zázračnou moc.

Když se řekne Putim, spousta z nás si vybaví legendárního Švejka, který šel do Budějovic, cestou dost bloudil, a skončil na četnické stanici v této malé jihočeské vesnici. Těžko říct, proč Jaroslav Hašek poslal svého hrdinu právě sem, když tady ve skutečnosti žádná služebna strážníků nebyla. Obec ale může nabídnout jiné zajímavosti. Poprvé je totiž zmiňována v listině Přemysla Otakara I. z roku 1205, která je ovšem přepisem dokumentu ještě staršího.