4. srpna

K oblíbeným turistickým cílům v zimní i letní sezóně patří hřebenové túry. Jednu z nich můžete absolvovat v Hrubém Jeseníku. Přejdeme Keprnickou hornatinu, jejíž nejvyšší horou je Keprník. Jméno tomuto velikánovi dala prý drobná horská léčivá bylinka koprníček bezobalný, které se lidově říká medvědí kořínek. A to proto, že si na ní jeseničtí huňáči pochutnávali. Jedním z nástupních míst na trasu dlouhou 14 kilometrů je Červenohorské sedlo. Vede převážně ve výšce přes 1300 metrů nad mořem. Nabízí množství skalních útvarů a skvostných výhledů a také jedno poutní místo se zázračnou vodou.

Uniformy patří odedávna především k vojákům, ale i k policistům nebo hasičům. Pokaždé jsou dokladem určitého postavení, ale i toho, že lidé oblečení do stejnokrojů jsou součástí nějaké skupiny. I o tom nyní vypráví výstava věnovaná vojákům císaře Františka Josefa I. v časech od roku 1848 do roku 1908. Připomíná dobu, kdy se válčilo spíš na malém území několik měsíců. Změnu přinesla první světová válka, od níž jsou vřavy plošné, dlouhé a přinášejí obří zkázu. V expozici najdete uniformy krásně zdobené, nicméně dozvíte se i to, proč jsou ty náležející prostým vojákům mnohdy vzácnější než důstojnické.

Letos uplynulo 70 let od chvíle, kdy byla v Brně otevřena hvězdárna na Kraví hoře. Z původních dvou sedmimetrových kopulí postupně se postupně rozrostla v moderní centrum. Pozorování noční oblohy tu probíhá za dobrého počasí neustále, a navíc tu připravují nejrůznější programy z oblasti astrologie, astrofyziky nebo přírodních vět. Mezi ty nejnavštěvovanější patří letní akce nazvaná Festival planet, kdy na Kraví hoře září obří makety vesmírných těles. Pokud se například k tomu zobrazujícímu Zemi přiblížíte na 30 centimetrů, užijete si výhled, jaký mají astronauti z mezinárodní vesmírné stanice. Kromě toho se můžete zastavit i v nové expozici, která se věnuje největší vesmírné záhadě současnosti – temné hmotě a energii.

Jizerské hory jsou jednou z nejdeštivějších oblastí ve střední Evropě. Jejich podhůří bylo proto často postihováno povodněmi. Po katastrofálních záplavách v roce 1897 vzniklo v Liberci Vodní družstvo pro regulaci toků a výstavbu přehrad v povodí Lužické Nisy. Následně se zrodil projekt na výstavbu šesti vodních nádrží, z nichž bylo vybudováno pět – Harcov, Fojtka, Mlýnice, Mšeno a Bedřichovská přehrada. Všechny vznikly v průběhu let 1902–1906 a tvoří tak nejstarší soustavu přehrad na našem území. My se vydáme k té poslední jmenované.

Kultovní filmová sága na téma „Vetřelec“ zanechala své stopy i na Hané, v malé obci Citov. Jsou dílem Romana Hrbáčka. Práce se železem ho bavila od dětství, vyučil se zámečníkem, tuto profese mu zůstala, ale navíc se z něj stal úspěšný kovář samouk. A protože je zároveň fandou žánru sci-fi, vyrobil si železnou sochu onoho mimozemského monstra. A postupně k němu přidal i další objekty, inspirované třeba historií nebo pohádkami. Všechno přitom vyrábí z odpadu z kovošrotu, kam čas od času zavítá pro materiál, nebo zužitkuje nepotřebné věci od známých a kamarádů. A své umělecké výtvory, jak uvidíte, si rozhodně nenechává jen pro sebe.

Nedaleko Plánice na Klatovsku leží víska Zborovy, která se pyšní jedním z vůbec nejstarších kostelíků v kraji. Dodnes na něj najdete románské prvky. K jeho vzniku se váží hned dvě pověsti. První vypravuje, že kostelík založil Jaroslav ze Šternberka z vděčnosti za záchranu v bojích s Tatary. Prý se už loučil se světem, když se z jejich obležení dostal, což přičítal zásahu vyšší moci. Z vděčnosti tedy dal postavit kostelík. Protože ale Šternberkové plánické panství v té době nevlastnili, o pravdivosti téhle pověsti existují pochybnosti. Pravděpodobnější je verze druhá. Rytíř Hošek z Borov se na sklonku XI. století údajně zúčastnil křížové výpravy s cílem osvobodit Svatou zemi od Mohamedánů, a vydal se na dlouhou cestu do Jeruzaléma. Jak to bylo dál, vám prozradíme v reportáži.