30. června

Největší chloubou Benešova nad Ploučnicí nedaleko Děčína je unikátní komplex dvou oddělených šlechtických sídel, tak zvaného Horního a Dolního zámku. Byl vybudován míšeňským rodem Salhausenů, jehož členové koupili zdejší panství v 16. století. Areál postavený ve stylu saské renesance čítá celkem 7 budov, z nichž veřejnosti jsou přístupné tři. Prohlídku začneme v části, která pochází z roku 1524 a řadí se tak k nejstarším svého druhu u nás.

Jednou z novinek letošní turistické sezóny na západě Čech je farmapark, který najdete nedaleko Dobřan. Patří k zařízením, která se na rozdíl od zoologických zahrad specializují především na zvířata využívaná k hospodářským účelům, i když v nich tu a tam narazíte i na nějaká exotická. V nedávno otevřeném areálu vás čeká přes pět desítek opeřenců i savců, kteří jsou zástupci víc než třiceti druhů. Alespoň s některými z nich vás seznámíme.

Hornické muzeum v Příbrami patří k největším zařízením svého druhu nejen v Česku, ale i v Evropě. Spravuje víc než 50 objektů, 70 expozic i několik kilometrů podzemí bývalých dolů. Dalších 5 poboček má pak i v okolí města. Loni přivítala první návštěvníky ta nejnovější z nich, kterou je uranový důl. Pyšní se hned několika rekordy, ale je taky smutnou vzpomínkou na dobu, kdy tu za minulého režimu nuceně pracovali političtí vězni.

Letohrádek Bellarie je jednou z perel Českého Krumlova. Majitelům panství sloužil zejména k pořádání velkolepých slavností. Dobové záznamy prozrazují, že na nich nechyběly ohňostroje, vodní a světelné efekty, divadelní představení nebo koncerty, při nichž vystupovali i šlechtici. Mnohé napovídá už název stavby, který v překladu znamená místo pro vše krásné. Okouzlit musela už samotná budova, která se právě po rekonstrukci otevírá veřejnosti.

Glazovanou keramiku zdobenou pestrými vzory dělali už starověcí Egypťané nebo Mezopotámci. Na starém kontinentě se rozšířila až v časech renesance a do našich končin se dostala spolu s habány, skupinami novokřtěnců prchajícími před pronásledováním ze západní Evropy. Azyl našli především na nábožensky tolerantní Moravě, kde se nádobí i dekorativní předměty podle jejich postupů vyrábějí dodnes. Slavnou tradici udržuje při životě i Hana Šubrtová.

Honosný barokní zámek Týnec u Klatov vybudovali Kolowratové, kteří se kvůli němu na několik generací výrazně zadlužili. V minulém století pak dostalo jejich někdejší honosné sídlo pořádně zabrat. Za druhé světové války ho využívala německá armáda, kterou pak vystřídala československá. Na lepší časy se památce začalo blýskat v roce 1999, kdy ji koupil milovník umění Jan Pelánek Lazarowitz. Ten ji společně s manželkou Hanou 25 let opravoval a dnes v obnovených interiérech prezentuje své sbírky.