23. června

Zhruba 30 kilometrů severně od Prahy se na okraji obce Veltrusy rozprostírá jeden z nejstarších a největších zámeckých parků u nás. Jeho celková plocha je téměř 300 hektarů a pokud budete chtít obejít všechny romantické stavbičky, sochy a můstky, které ho zdobí, čeká vás několik kilometrů dlouhá procházka. Vyrazit ale můžete i na kole. Při komentovaných cykloprohlídkách vám průvodce dokonce otevře i jinak nepřístupné pavilony.

Rakovecké údolí najdete v sousedství Moravského krasu a srdci Drahanské vrchoviny. Název dostalo podle potoka Rakovce, který jím protéká, a ten je zase pojmenován podle raků, kteří v něm kdysi žili. V okolní krajině se i dnes daří zajímavým druhům rostlin. I proto je údolí chráněné jako přírodní park a některé části dokonce coby rezervace nebo oblast na seznamu významných lokalit Natura 2000. Obdivovat můžete mokřadní louky či lužní lesy.

Pletení předmětů z přírodních materiálů je jedním z nejstarších řemesel. V časech bez plastů sloužily třeba pro přepravu a uchování potravin a jiných tovarů, při chytání ryb, k ochraně před chladem i nebezpečím. Dnes oceňujeme především krásu takových výrobků. Jejich tvorbě se věnuje i původní profesí projektant optických sítí Petr Zeman z Jindřichova Hradce. Už jako kluk sledoval v sousedství mistry košíkáře, od nichž odkoukal nejen pletení pomlázek, ale i nejrůznějších košíků.

Říp měl podle pověsti zaujmout už praotce Čecha. Nápadný vrch ve tvaru obráceného zvonu se zvedá z roviny Řipské tabule jako solitér až do výšky 461 metrů. Odnepaměti býval středem sídelní oblasti. Podle archeologických nálezů se pod ním vystřídalo několik pravěkých kultur, ale na jeho temeni stopy dávných předků nenajdeme. Nicméně za výšlap hora rozhodně stojí, a to nejen kvůli stavbě, která jí dominuje.

Malý rodinný zoopark Stěžery u Hradce Králové vznikl před více než 25 lety. Na 2 hektarech pozemků si můžete prohlédnout desítky ptáků a zvířat z celého světa. Ti nejmenší návštěvníci v něm mají šanci poznávat běžná domestikovaná zvířata, která si mohou pohladit a nakrmit, třeba králíky, morčata nebo kozy a ovce. K vidění jsou tu ale i kočkovité šelmy, zebry nebo velbloudice dvouhrbá.

Královský hrad Radyně na Plzeňsku nechal vybudovat mezi lety 1356 a 1361 Karel IV. a pojmenoval ho Karlskrone neboli Karlova koruna. Tento název se ale neujal a lidé mu začali říkat Radyně, podle buližníkového kopce, na kterém se nachází. Svou podobou připomíná západočeský Kašperk, což není rozhodně náhoda. Architektem obou staveb byl totiž Vít Hedvábný, který navrhl i řadu dalších známých staveb.