28. dubna 2024

Jihočeské královské město Písek má spoustu půvabných zákoutí. Jedním z nich je náměstíčko před děkanským kostelem, a právě na něj se vydáme. Zdejší chrám byl vybudován písecko-zvíkovskou hutí v polovině 13. století. Je vzácnou ukázkou dochované raně gotické architektury, později neprošel žádnými závažnými přestavbami. K nejvýraznějším změnám patří zvonice z konce 15. století, která se stala dominantou města a z níž se otevírá úžasný výhled do kraje.

K zajímavostem Jablunkovska patří opevnění, které chránilo naše hranice dlouhá čtyři staletí – Velká Šance. Tento název pochází z němčiny, Die Schanze označuje val, hradbu nebo násep. S tím, že by pevnost dávala vojákům vetší šanci pásmo ubránit, tedy jméno nemá nic společného. I když stavba ve tvaru hvězdice taková byla. Umístěná je na samém konci města Mosty u Jablunkova opravdu výhodně, takže v průběhu let byla dobyta jen jedenkrát.

Zámek v Blansku láká nejen k návštěvě někdejších panských komnat, ale především na výpravu do historie regionu. Zdejší muzejní tradice sahá až do poloviny 19. století. Tehdy Jindřich Wankel, všestranná osobnost vědy a kultury, zřídil v jedné z budov předzámčí soukromou expozici, v níž představil výsledky svého bádání v nedalekých jeskyních. Oblast však také díky posledním majitelům panství – Salmům proslula výrobou umělecké litiny, jež neměla v celé habsburské říši konkurenci. I o tom bude řeč.

Mírně zvlněná krajina Podhorácka severně od Třebíče je celá poseta stovkami různě roztroušených kamenů nebo menších skalek. Ty jsou tvořeny nejpozoruhodnější vyvřelou horninou v celém Českém masívu, mírně radioaktivním žulosyenitem. Jde vlastně o žulu s nízkým obsahem křemene, z níž je postavená například známá třebíčská bazilika sv. Prokopa. Největší koncentraci balvanů najdete v okolí vesnic Kamenná a Pyšel a my si ty nejzajímavější prohlédneme během krátké vycházky.

Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích byly prvním velkým projektem architekta Josefa Gočára a jsou významnou stavbou svébytného českého stavebního slohu – rondokubismu. Styl, pro který jsou typické obloučkové zdobné prvky, se v architektuře dvacátých let uplatnil v bývalém Československu jako jediné zemi na světě. Mlýny sloužily k výrobě mouky více než 100 let a v roce 2014, po ukončení provozu, byly vyhlášeny národní kulturní památkou. Po velké rekonstrukci se v loňském roce celý areál otevřel pro veřejnost.