14. ledna

K chloubám města Doksy na břehu Máchova jezera patří zámek z konce 16. století. Po bitvě na Bílé hoře ho získal jako konfiskát slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna a jeho potomkům sídlo patřilo s výjimkou několika desítek let až do roku 1945. Po válce připadlo na základě Benešových dekretů československému státu. Sloužilo vojenskému ústavu a od roku 1963 v něm bezmála půl století sídlilo zemědělské učiliště. V roce 2015 získalo památku město a po rekonstrukci ji otevřelo pro návštěvníky.

Lučany nad Nisou na Jablonecku jsou nevelkým městem se zhruba dvěma tisícovkami obyvatel. K jejich návštěvě láká především okolní příroda a nově také unikátní expozice zasvěcená silným motorům. Desítky automobilů a motocyklů našly azyl v budově někdejší sklárny, která během pěti let doslova vstala z popela. Její proměna v muzeum se povedla natolik, že ji veřejnost ve svém hlasování v tradiční anketě loni dokonce zvolila stavbou Libereckého kraje.

Jedním z nejoblíbenějších cílů milovníků historie je dělostřelecká tvrz Stachelberg u Trutnova. Ojedinělé hraniční opevnění z konce třicátých let minulého století je komplexem těžkých bunkrů propojených chodbami. Zdejší podzemí je tak rozsáhlé, že v době svého vzniku patřila pevnost mezi největší stavby svého druhu na světě. Stejně jako další obranné objekty v prvorepublikovém pohraničí nebyla dokončena, měla ale to štěstí, že se dočkala záchrany a dnes je přístupná veřejnosti.

Technika vyšívání pavím brkem se používala zejména při zdobení kožených opasků, které bývaly součástí lidových krojů. Výroba těch nejreprezentativnějších trvala klidně stovky hodin. Postupem času ale tato tradice takřka upadla v zapomnění. Před několika lety se jí začal věnovat David Adamský z obce Masty v okrese Rychnov nad Kněžnou, který už za svůj um získal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje.

Mělké, kamenité a kyselé půdy v Brdech se nehodily k zemědělství, a tak bylo území téměř neosídlené. V roce 1926 vláda rozhodla, že tu zřídí první vojenský újezd v Československu. Jeho vznik se neobešel bez protestů, na které prý prezident T. G. Masaryk reagoval slovy: „Krása Brd by nám nebyla nic platná, kdybychom ztratili svobodu.“ Armádě prostor sloužil až do roku 2015, poté byla lokalita vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Její historii i největší zajímavosti dnes přibližuje Dům přírody Brd v někdejší hospodářské části areálu zámečku Tři Trubky.

Horácko patřilo k vyhlášeným sklářským regionům. V tomto oboru proslula i obec Křižánky. Kdysi to bývaly vesničky dvě, jedna česká a druhá moravská. Úspěšné hutě stávaly v obou a měly velký podíl na jejich rozkvětu. Tyto slavné časy se rozhodl zmapovat Pavel Kysilka. Ve svém domě zřídil galerii, ve které představuje díla mistrů ze zmíněných provozů, ale i z dalších podniků v okolí.