10. září 2023

Zámek Blatná patří k nejzachovalejším vodním sídlům u nás. Už v roce 1241 byl v historických pramenech zmiňován hrádek, který chránila voda. Jeho počátky bývají někdy spojovány s rytíři templářského řádu, nicméně dochované písemné zprávy svědčí o tom, že patřil šlechtickým rodům. V průběhu staletí se jich na něm vystřídala celá řada. Posledními majiteli s modrou krví se stali Hildprandtové, kteří tu žili až do poloviny minulého století. A na jeho konci se zase vrátili. Milovníkům historie nabízejí několik prohlídkových okruhů komnatami a sály, ale také procházku rozlehlým parkem.

Toulavé kameře je letos kulatých dvacet let a při té příležitosti vám v ní představujeme další stejně stará, či spíš mladá, místa. Jednoho z oslavenců jsme objevili v údolí Skuhrovského potoka nedaleko České Třebové. Naučná stezka, která vznikla v roce 2003, je označována jako smyslová. Byla jednou z prvních svého druhu u nás. Turisté v ní už tehdy mohli narazit například na čichárium, geogalerii nebo dendrofon. Tedy prvky, které otestují jejich oči, uši, nos i hmat. Na trase dlouhé 8 kilometrů najdete celkem 15 informačních panelů, které vás poučí i pobaví.

Amálino údolí pod Kašperskými Horami na Šumavě bylo v minulosti jedním z center dobývaní zlata. Vzácný kov se v něm získával už od středověku, ale dnes je zdejší podzemí opuštěné. Výjimkou je štola Kristina poblíž silničky směřující do osady Červená. Právě tu vyhodnotili koncem padesátých let minulého století pracovníci Geofyzikálního ústavu Akademie věd jako ideální místo pro sledování zemětřesení a dalších seismických jevů. Od roku 1960 v ní funguje stanice s kódovým označením KHC – Kašperské Hory Czechoslovakia, do které nahlédneme.

Jednou z poboček Národního hřebčína v Kladrubech zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO je od roku 1992 areál v Heřmanově Městci. Původně sloužil šlechtické rodině Kinských k ustájení jejich milovaných koní, které využívali při vyhlášených pardubických parforsních honech nebo při hře v pólo. Dnes funguje jako výcvikový prostor pro slavné starokladrubské vraníky. Svou práci s nimi zdejší ošetřovatelé a trenéři pravidelně předvádějí i veřejnosti.

Valašské Klobouky leží v údolí mezi kopci Vizovických vrchů a Bílých Karpat. Najdete v nich řadu památek, například staré roubenky, někdejší radnici ze 16. století nebo kostel Povýšení sv. Kříže. Spousta dalších historických domů bohužel podlehla ničivému požáru v roce 1896. Při následné obnově vyrostla řada domů, které patří k místním chloubám. Některé z nich navrhl zdejší rodák, věhlasný architekt Hubert Gessner. Po jeho stopách se společně vydáme a připomeneme si i další slavné osobnosti s městem spjaté.