30. dubna 2023

Nový Bor bývá považován za vstupní bránu do Lužických hor. Patří mu i přívlastek „město skla“. Od svého počátku je totiž spojen právě se sklářskou výrobou a tuto tradici při návštěvě pocítíte doslova na každém kroku. Město sice neoplývá historickými památkami, ale i v něm najdete pozoruhodná místa. Ostatně od roku 1992 je místní centrum městskou památkovou zónou. Prohlédneme si kostel i secesní budovu pošty a vydáme se také do okolní krajiny.

Jeden z nejhezčích pohledů na Znojmo je od řeky Dyje. Kromě hradu a kostela sv. Mikuláše vám padne do oka i stavba modernějšího rázu, v níž dnes najdete motoristickou sbírku Jana Drozda. Ta čítá přes šest tisíc exponátů olejničkami počínaje a zrenovovanými a plně funkčními vozy konče. My se ovšem víc zaměříme na budovu, ve které se muzeum nachází. Víc než sto let totiž sloužila občanům města, nejprve coby vodárna a následně jako vodní elektrárna.

Přes hraniční kopce vedly od pradávna obchodní cesty, po kterých soumaři přinášeli především sůl a drahé látky, opačným směrem pak dopravovali obilí, chmel, med, vlnu, kůže nebo pivo. Jednou z nich byla Světelská stezka, která mířila z bavorského Zwieselu přes šumavské vrcholy Pancíř – Můstek – Prenet do Klatov. Dávné časy připomíná naučná stezka nazvaná Po stopách starých formanů. Začíná v Dešenicích a prochází řadou míst se zajímavou historií. Na některá z nich se vypravíme.

Ve Valašských Kloboukách bylo hlavním zdrojem obživy tkaní vyhlášených ovčích houní, později i šití zdobených valašských papučí. Místní si přivydělávali také výrobou dřevěných vařeček a lopat nebo třeba košíků z proutí. Kromě předmětů užitkových se podomácku dělaly i dekorativní, například štípané holubičky, které tady uměl vyřezat skoro každý. Dříve velmi rozšířené tvorbě se dnes věnuje jen pár řezbářů. Jedním z nich je Josef Šperling, se kterým vás seznámíme.

„L“ jako likvidační. Tak říkali v padesátých letech političtí vězni pracovnímu táboru u Ostrova poblíž Karlových Varů. Jeho jedinou dodnes dochovanou částí je třídící věž na vytěžený uran. V ní procházel radioaktivní materiál, určený pro výrobu sovětské atomové bomby, holýma rukama lidí, odsouzených ve vykonstruovaných politických procesech. Mnozí dřinu v nelidských podmínkách nepřežili. Stavba z červených cihel je dnes národní kulturní památkou a říká se jí Rudá věž smrti.

Ve spojení s Třebíčí se většině z nás vybaví památky UNESCO. Město a jeho okolí se ale pyšní i jinou zajímavosti. Pro zdejší krajinu je totiž typický výskyt syenitu, neboli durbachitu. Jde o nejpozoruhodnější vyvřelou horninu v Českém masivu bohatou draslíkem a hořčíkem. Jen kousek od Třebíče, u obce Pocoucov, se nachází pozoruhodná přírodní památka, která díky stovkám oblých kamenů rozhodně stojí za návštěvu.