12. února 2023

Středočeský Beroun vznikl na obchodní stezce z Prahy do Plzně v místech, kde se dala nejsnadněji překonat řeka. Zřejmě už někdy v 11. století ho založil rytíř jménem Ursus, písemně je ale poprvé zmiňován až v roce 1165 v jedné z listin vydaných Přemyslem Otakarem II. Osada se rozrůstala a nabývala na významu, a tak jí král Václav II. už v roce 1303 udělil městská práva. Minulé časy si můžete připomenout při procházce historickým centem, na kterou vás zveme.

Moravský kras je nejvýznamnější oblastí svého druhu v České republice. Nachází se v něm víc než 1100 jeskyní. Veřejnosti je přístupných pět rozsáhlých podzemních komplexů, mimo jiné i Sloupsko-šošůvské jeskyně. Nejstarší zmínka o sloupské části pochází z roku 1669. Šošůvská byla objevena až na konci 19. století a v roce 1923 pak došlo k propojení obou labyrintů. Prostory, které zdobí krápníky rozmanitých tvarů, můžete obdivovat i teď v zimních měsících.

Secesní malá vodní elektrárna Hučák patří k těm nejkrásnějším stavbám v Hradci Králové. O její vznik se zasloužili místní radní. Ti se totiž rozhodli chránit obyvatele před povodněmi, které často způsobovaly rozvodněné řeky Labe a Orlice. Budování bylo zahájeno v roce 1909 a na konci ledna 1912 začalo zařízení vyrábět a dodávat elektřinu do sítě. Dílo, v němž se skloubil um architektů se znalostmi špičkových techniků, si prohlédneme.

Platnéřství jako samostatné řemeslo vzniklo ve 14. století, kdy se oddělilo od kovářského. Tehdy se totiž někteří mistři práce u výhně začali specializovat na výrobu plátové zbroje. Ta postupně vytlačila všechny do té doby používané typy ochrany válečníků, které se dělaly hlavně z kůže. Rytíři dnes už sice do bojů nevyrážejí, tradiční profesi ale stále udržuje při životě několik nadšenců, kteří tvoří pro skupiny historického šermu nebo muzea. Jedním z nich je Petr Brožek z Přehvozdí na Kolínsku.

Před rovnými 20 lety se začalo pracovat na obnově Staré cesty, která bývala spojnicí dvou nejvýznamnějších budov na panství plaských cisterciáků – místního klášterního komplexu a proboštství Mariánská Týnice. Chodívali po ní mniši i poutníci, trasu lemovaly aleje lip, ovocných stromů, sochy a křížky. Jenže poté, co Josef II. klášter zrušil, trasa osiřela a zpustla. Naštěstí znovu ožívá a my se po ní projdeme.