4. prosince 2022

Už sedm století je hrad Špilberk neodmyslitelnou dominantou Brna. Býval sídlem moravských markrabat z rodu Lucemburků, nedobytnou barokní pevností, ale i vězením. O jeho současnou podobu se nejvíc zasloužili vojáci, nejprve ti z Napoleonovy armády a v minulém století pak příslušníci Wehrmachtu. Celou historii památky mapuje nový prohlídkový okruh, díky kterému mohou návštěvníci poprvé vidět některé dosud nepřístupné prostory.

K mimořádným technickým památkám patří Schwarzenberský kanál. Jeho autorem byl lesní inženýr Josef Rosenauer, který dostal za úkol hledat způsob dopravu dřeva z nepřístupných šumavských hvozdů do Vídně. V roce 1775 našel místo, kde bylo možné vybudovat vodní cestu a o čtyři léta později se začalo stavět. V celé své délce bylo jeho dílo v provozu do roku 1916, v některých úsecích sloužilo téměř o půl století déle. Projdeme se podél něj.

K symbolům Vánoc patří stromeček ověšený skleněnými ozdobami. Jenže tenhle zvyk nepatří k těm nejstarším. Foukané koule se narodily až na počátku druhé poloviny 19. století v alsaském Goetzenbrucku. Údajně se tam tehdy neurodila jablka, která se na větvičky dávala do té doby. A jednoho z místních sklářů napadlo vytvořit za ně náhradu. Inspiroval i své české kolegy, kteří tímhle sortimentem začali dobývat svět. U nás najdete i největší veřejnou sbírku kouliček, rampouchů a různých figurek. Konkrétně v Jablonci nad Nisou, kde z nich vytvořili stálou expozici.

Liberec se pyšní řadou architektonických skvostů. K těm nejznámějším patří televizní vysílač na Ještědu, který je zároveň dominantou krajiny. Méně známé jsou ale další dvě stavby, které nad městem vyrostly už na počátku minulého století. Pro turisty jsou pomyslnou branou do Jizerských hor a pro místní také oblíbeným výletním cílem. Věž druhé z nich, Liberecké výšiny, navíc nabízí krásný výhled na celou krajskou metropoli a po rekonstrukci byla nedávno znovu otevřena.

Tradice stavění betlémů má své kořeny v roce 1223. Tehdy na Štědrý den vytvořil živé jesličky v jeskyni u italské vesnice Greccio František z Assisi. Jeho nápad se rozšířil i k nám. Když pak v 18. století Josef II. zakázal vystavovat díla ztvárňující narození Ježíška v kostelech, lidé si začali dělat vlastní doma. Místo exotické krajiny v nich zachycovali naše vesnice a města a k hlavním hrdinům přidávali figurky znázorňující jejich sousedy. Používali na ně papír, dřevo, ale také třeba kukuřičné šustí. A právě z něj vyrobili jeden v Bechlíně na Litoměřicku. Jde dokonce o světový unikát.

Na česko-bavorské hranici se nad údolím Úhlavy zvedá výrazný horský hřbet Královského hvozdu. Pod jeho svahy se usazovali především Němci. I hrad Pajrek postavil podle legendy rytíř z druhé strany hranice, který se u nás ukryl před nespravedlivým obviněním. Lidé z okolí neznali jeho jméno, a tak mu říkali Bayer in der Eck – tedy Bavor v rohu, což pak zkrátili a počeštili na Pajrek. Ke zřícenině jeho sídla vás zavedeme.