23. října 2022

Údolím říčky Kamenice mezi Tanvaldem a Spálovem vede stezka nesoucí jméno Františka Palackého. Zhruba dvacetikilometrová trasa na počátku minulého století přispěla k propojení Českého ráje a Jizerských hor. Její úsek v okolí zříceniny hradu Návarova prošel v posledních dvou letech obnovou a my se jím teď projdeme. Doputujeme až do Bozkovských dolomitových jeskyní.

Čertova stěna je sráz nad údolím řeky Vltavy posetý nahodile rozmístěnými žulovými balvany. Najdete ho nedaleko vodní nádrže Lipno, kousek od hlavní silnice spojující Vyšší Brod a Loučovice. Jedna z nejnavštěvovanějších skalních lokalit jižních Čech snad každého ohromí tajemnou atmosférou. Legenda o jejím vzniku kdysi inspirovala Elišku Krásnohorskou k napsání libreta ke stejnojmenné opeře Bedřicha Smetany.

Mocná Římská říše se rozprostírala na jih Dunaje a Rýna. Její vojáci podle archeologických nálezů pobývali i na Moravě. Na českém území zatím historici jejich stopy neobjevil, přesto si tu jejich časy můžeme připomenout. Konkrétně ve Zlivi u Českých Budějovic, kde žije Václav Škopek. Ten ve své dílně vyrábí šupinovou zbroj, kterou tehdejší legionáři používali a společně s několika nadšenci na různých akcích předvádí i to, jak bojovali.

Právě před sto šedesáti lety byla založena Česká obec sokolská. Ve svém programu od počátku kladla důraz na fyzickou zdatnost, ale také na rozvoj společenského života a lásku k vlasti. A hned v následujícím roce začala budovat první tělocvičny, známé jako sokolovny. Z této doby se jich do našich dnů dochovalo jen několik. Jedna z nich stojí v Českém Brodě. Nedávno prošla rekonstrukcí a byla zapsána na seznam kulturních památek.

Město Přibyslav má většina z nás už od školních let spojené hlavně s vyjmenovanými slovy po B a také s Janem Žižkou, který kousek od něj 11. října 1424 zemřel. My se vydáme na prohlídku místního šlechtického sídla. V něm byla totiž vybudovaná největší expozice hasičského hnutí u nás. Připomíná historii bojů s požáry i techniku, která při nich sloužila.

Svébohov je malá podhorská obec na úpatí kopce Háječek na Šumpersku. Nejstarší dochovaná zpráva o ní pochází z roku 1358, kdy patřila k zábřežskému panství. Lidé se tu živili převážně zemědělstvím a také třeba výrobou nitěných knoflíků nebo dřeváků. Projdeme se po naučné stezce, která ve vsi vznikla, zastavíme se u nejvýznamnějších místních památek a také zamíříme k nově otevřené rozhledně.