15. května 2022

Slovo vitráž pochází z francouzského vitrail nebo vitrage, což znamená zasklení či prosklenou plochu. Počátky tvorby vitráží sahají až do ranně křesťanských dob a technologie výroby se za tu dobu příliš nezměnila. Už déle než třicet let se téhle práci věnují i manželé Jitka a Richard Kantovi z Lubence na Lounsku. Své povolání navíc skloubili se společnou láskou k historii a založili v rekonstruovaném gotickém svatostánku vitrážové muzeum, jediné svého druhu v Evropě. A jak uvidíte, nezůstalo jen u něj.

Československá, potažmo česká, animovaná tvorba má ve světě už dlouhá desetiletí skvělý zvuk a stala se pojmem. Tento obor ale nežije jen slavnou historií, o slovo se hlásí nové generace tvůrců. O největších osobnostech časů minulých, postupech práce i novinkách se můžete mnohé dozvědět na interaktivní výstavě v pražské holešovické tržnici, nazvané Světy české animace. Na své si na ní přijdou jak malí návštěvníci, tak dospělí, kteří si mohou zavzpomínat na své dětství. Můžete si dokonce ledacos sami vyzkoušet.

To, že ve Vizovicích bývaly vyhlášené léčebné lázně, dnes neví ani mnozí místní obyvatelé. Lázeňskou éru města připomíná už jen několik omšelých cedulí a zápis v kronice. Některé prameny minerální vody, takzvané sirkovice, se nacházejí na soukromých pozemcích, další byly zasypány. Přírodní bohatství se proto místní snaží turistům přiblížit alespoň na naučné stezce Vizovické prameny. Ta na 13 kilometrech, vhodných pro pěší i cyklisty, představuje také další zajímavosti regionu.

Pokud patříte k milovníkům historických bicyklů a motocyklů, na své si přijdete v muzeu v Přerově nad Labem, které v roce 1998 otevřel Tomáš Moravec. Na 400 metrech čtverečních si v něm můžete prohlédnout na 70 kol a na 60 motocyklů. Sbírat je začal už dědeček dnešního majitele, cyklistický a motocyklový závodník Jaroslav Vavřík. Nutno dodat, že Tomáš Moravec staré poklady nejen shromažďuje, ale také ve své dílně opravuje a vrací jim zašlý lesk.

Obec Střezimíř na Voticku je jedním ze startovních míst pochodu Praha – Prčice. První zmínka o ní pochází z doby Přemysla Otakara I., konkrétně z roku 1219. Leží v nadmořské výšce přes 600 metrů, takže nabízí krásné výhledy do okolní krajiny. A právě této skutečnosti využili místní nadšenci a vyznačili vyhlídkovou trasu. Má sedm zastavení a dlouhá je zhruba 15 kilometrů. Rozhodně neuděláte chybu, pokud si na cestu přibalíte dalekohled, protože při dobré viditelnosti máte šanci spatřit velmi vzdálené cíle.