20. února 2022

Mělník vznikl nad soutokem Labe a Vltavy ve 13. století. Už od toho devátého se ale v oblasti dařilo pěstování révy vinné a je tomu tak dodnes. Během roku se tu pořádá několik vinařských akcí. Výrobu a skladování vína v sudech můžete vidět na mělnickém zámku. My se však budeme věnovat místním architektonickým pamětihodnostem. Historické jádro města není velké, projdete jej za krátkou chvíli, ale přitom potkáte spoustu zajímavých památek. Nahlédneme i do podzemí, kde nás čeká opravdová rarita.

Loutkové divadlo se hrávalo už ve středověku, na trzích a jarmarcích, s maňásky. Později, od 17. století, do českých zemí zajížděly anglické, německé nebo italské společnosti a na pódiích se vedle živých herců objevovaly i marionety. Ke konci 18. a počátkem 19. století u nás začaly vznikat tradice loutkohereckých rodin. Byli to Maisnerové, Dubští nebo Kočkové. Ale tím nejproslulejším symbolem se stal Matěj Kopecký. Mnoho dřevěných herců z té doby je dnes vystaveno v Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi, které letos slaví padesátiny.

Kovář Zdeněk Grausam z Úval u Prahy má zlaté ruce. To vědí nejen v širokém okolí, ale třeba také filmaři. Však vyráběl zbraně do filmu Bathory i trilogie Letopisy Narnie. Neméně znám je jako ten, který vrací zašlou krásu historickým památkám. Už pár let je také mistrem tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje. I díky tomu, že uplatňuje tradiční postupy, málem už zapomenuté.

Jiráskovy skály jsou součástí Adršpašsko-teplických skal. Najdeme tam osadu Skály, která vznikla na konci 14. století coby podhradí stejnojmenného hradu. Po jeho zániku tu vyrostla renesanční tvrz se dvorem, přestavěná v 17. století na zámeček. Osada ve skalách, s jezírkem a ruinami gotického hradu, zaujala Aloise Jiráska, který sem umístil děj románu Skály.

Bolevec vyrostl kousek od Plzně jako kolonizační ves. První dochovaná zmínka o něm pochází z roku 1382. V roce 1811 tu byla založena široko daleko první česká škola. A protože v Plzni se tehdy učilo jen německy, docházely sem i děti z tamních českých rodin. Bolevec byl připojen k Plzni v roce 1942. Zbylo z něj torzo mezi paneláky, neboť musel v 70. letech ustoupit výstavbě největšího plzeňského sídliště Severního Předměstí. Naštěstí zůstala zachována Bolevecká náves, která je vesnickou památkovou zónou.