29. srpna 2021

Zámek v obci Nelahozeves vystavěl bavorský šlechtic Florian Griespek z Griespachu ve druhé polovině 16. století. Na budování a výzdobě se podíleli italští mistři, kteří pracovali i na Pražském hradě. Reprezentativní objekt od jeho potomků zakoupila v roce 1623 Polyxena z Pernštejna a Lobkovic. Po celou dobu, co zámek vlastnili Lobkovicové, nebyl až do 2. poloviny 19. století využíván jako sídelní rezidence. Na jedné straně byl tudíž odsouzen k postupnému chátrání, ale díky tomu, že nebyl nikdy přestavován, se dochoval ve své původní renesanční podobě. A navíc ukrývá velkou část unikátních lobkovických sbírek.

Ondřejník je samostatný masiv v předhůří Moravskoslezských Beskyd. Má několik vrcholů, z nichž ten nejvyšší, Skalka, se tyčí do výšky 964 metrů nad mořem. Směr pro přechod Ondřejníku ukazuje modrá turistická značka. Trasa je zároveň desetikilometrovou spojnicí mezi nádražími ve Frýdlantu nad Ostravicí a Kunčicích pod Ondřejníkem. Cestou se dozvíme spoustu zajímavostí o těchto místech. A pokocháme se krásou krajiny i z perspektivy paraglidistů, kteří si – vedle turistů a cyklistů – oblast velmi oblíbili.

Unikátní zázemí k pozorování oblohy a k pronikání do tajů hlubokého Vesmíru nabízí moderní digitální planetárium v Hradci Králové. To staré, které vzniklo v roce 1947 a bylo první hvězdárnou u nás, už totiž přestalo kapacitou a technikou stačit současným požadavkům. V jeho bezprostřední blízkosti tedy vyrostla před pár lety pozorovatelna nová. Svým vzhledem připomíná létající talíř. Dozvíte se v ní zajímavosti o mikro a makro světě, o energiích v přírodě, díky promítací kopuli se můžete ponořit do dokonalé tmy a pak se proletět Vesmírem.

První písemná zmínka o městě Bohdaneč pochází z roku 1340. Na přelomu 15. a 16. století se o jeho rozvoj zasloužil Vilém z Pernštejna. V okolí vybudoval rozsáhlou síť rybníků, napájených z řeky Labe uměle vybudovaným Opatovickým kanálem. Město poznamenalo několik požárů, ten největší zničil v roce 1772 téměř 80 domů, radnici, pivovar, faru i kostelní věž. O nový rozkvět se pak na přelomu 19. a 20. století zasloužil bohdanečský rodák Jan Veselý založením lázní se zaměřením na léčbu pohybového ústrojí. Turisté tu mimo jiné mohou obdivovat stavby významného architekta Josefa Gočára.

Výroba hraček štípaných ze soustruženého bloku je specifický technologický postup, který má v oblasti Krušných hor dlouhou tradici. Po roce 1945 ale zanikla. Obnovit se ji podařilo Ladislavu Chládkovi z Výprachtic. V 80. letech navázal spolupráci s Ústředím lidové umělecké výroby v Praze. Výtvarnice Jarmila Jeřábková připravila první vzory a on začal studovat dochované hračky a popis výroby. Na základě toho postupně dokázal obnovit celou technologii. V roce 1992 spolu s manželkou založil rodinnou firmu a v současné době je jediný, kdo tuto práci ovládá. V roce 2009 dokonce získal titul Nositel tradice lidových řemesel.

Oblast na pomezí Čech a Rakouska poprvé nazval Českou Kanadou jindřichohradecký rodák, novinář a velký propagátor aktivního života v přírodě Jaroslav Arnošt Trpák ve dvacátých letech minulého století. V Národních listech tehdy publikoval článek pod názvem Kousek Kanady v Čechách, kterým chtěl výstižně popsat krásu a přírodní hodnotu jedinečné krajiny. Dnes je oblast, která je současně od roku 1994 stejnojmenným přírodním parkem, vymezena coby území mezi Novou Bystřicí, Kunžakem a Slavonicemi. A právě do okolí posledně jmenovaného města se vypravíme.