27. června 2021

Rychnov nad Kněžnou byl založen ve 13. století v době kolonizace krajiny pod Orlickými horami. Do místní historie se výrazně zapsal rod Kolovratů, který se zasloužil se o jeho velký rozmach, ale také o vznik zámeckého areálu. Ten je jedním z největších barokních komplexů v Čechách. Místní mu neřeknou jinak, než „Rychnovské Hradčany“ a my si ho prohlédneme. Čeká nás celá řada zajímavostí. Stavitele zámku Františka Karla například připomíná ceremoniální meč moravského zemského hejtmana, jehož funkci vykonával celých 33 let.

Malá osada Peníkov u Českého Rudolce na Jindřichohradecku se pyšní unikátní technickou památkou. Tamní vodní pila je jedinou dochovanou stavbou svého druhu v Čechách. Najdete v ní i původní zařízení, a proto byla v roce 2014 prohlášena národní kulturní památkou. Už od počátku roku 2003 je přístupná turistům, kteří mohou díky úspěšné obnově dokonce pravidelně vidět její důmyslný mechanismus v akci. Prozradíme vám, jak celé zařízení funguje, zjistíme, že ho turistům, pro mnohé překvapivě předvádí, žena a budeme sledovat, jak si pila poradí se silnými kmeny.

Javorník vyrostl na úpatí Rychlebských hor na hranici s Polskem pravděpodobně na konci 13. věku. Po staletí patřil vratislavským biskupům, kteří rádi v letních měsících pobývali na zdejším hradě. Později ho přestavěli na zámek, který dostal jméno Jánských vrch a je dodnes dominantou města. To je oblíbeným cílem turistů, kteří z něj vyrážejí do krásné okolní přírody. Na malou túru se vydáme i my, ale nejprve nás čekají největší místní památky. Zastavíme se například v muzeu, které mapuje místní historii a najdete v něm i četnickou stanici a šatlavu. Pak se vydáme na Borůvkovou horu a cestou si prohlédneme unikátní vápenku.

Loutkářství se v naší zemi stalo fenoménem už v 18. století a oblibě se těší dodnes. Díky dlouhé tradici si vysloužilo zápis na prestižní seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Kromě profesionálů se mu v současnosti věnuje na tři sta amatérských souborů. U zrodu jednoho z nich stál v roce 2016 řezbář Jiří Olšanský z jihomoravských Heršpic, který s marionetami spojil velkou část svého profesního života. Už léta je totiž vyrábí. Prozradí nám, jak se téhle práci dostal, některé své dřevěné herce nám představí a vysvětlí nám, kdy a proč se rozhodl založit loutkové divadlo.

Zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí jsme si před několika lety společně prohlédli. Dnes se vydáme na procházku do jeho okolí. V malé rokli v lesním cípu kousek od silnice jsme objevili tajemný kamenný kruh. Někteří lidé tvrdí, že 21 čedičových sloupů, které ho tvoří, vyzařuje silnou energii. Hrubě opracované kamenné kvádry rozestavěné do kruhu připomínají dávné menhiry spojované s Kelty. Jejich historie je ale daleko prozaičtější. Působivá expozice vznikla v roce 1991 v rámci sochařského sympozia. Není ovšem jedinou zajímavostí krajiny. V její blízkosti se ukrývají další neméně záhadně působící artefakty. K některým vás zavedeme.

Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě stojí na pravém břehu řeky Vltavy už déle než tři čtvrtě tisíciletí. Přečkal husitské bouře i třicetiletou válku, ale v minulém století měl hned dvakrát namále. Poprvé z něj byli řeholníci vyhnáni nacisty v roce 1941 a po nástupu komunistického režimu přišli o domov znovu. Naštěstí se vrátili a jejich zásluhou areál znovu ožívá. Snaží se o obnovu řeholního života i všech jeho prostor v duchu odkazu svých předků. Zeptáme se, co všechno péče o areál obnáší. K vidění je v něm navíc řada cenných uměleckých děl, hotovým pokladem je vzácná středověká zlatnická práce Závišův kříž.