7. února 2021

Zatímco na Pražský hrad proudí v příznivých časech davy návštěvníků z celého světa, jen kousek od něj se ukrývají místa, kde na turistu téměř nenarazíte. Malebná lokalita zvaná Nový svět vznikla coby předpolí, tedy místo za hradbami a před poli. V roce 1360 byla z rozhodnutí Karla IV. přičleněna k Hradčanům. V minulosti ji hned dvakrát poničil červený kohout. Poprvé v době husitských válek a o zhruba sto let později znovu. Přesto je dodnes jedním z nejromantičtějších zákoutí v naší metropoli, které má svůj půvab v každém ročním období. A pod sněhovou peřinou vypadá takřka pohádkově.

O časech, kdy českou kotlinu obývali Keltové, toho moc nevíme. Nejspíš podle jejich kmene Bójů se naší zemi začalo říkat Bohemia. Řadu stop po sobě zanechali i na Šumavě. Tu nazývali Gabreta – tedy pohoří kozorožců. A připomíná je i řeka Otava, která pro ně byla Atawou, vodou bohatou zlatem. Keltové žili i na 902 metrů vysokém vrchu Sedlo nad vsí Albrechtice u Sušice. Kdysi na něm stávalo jedno z jejich hradišť. Zjistíme, co se z něj dochovalo a co dávné časy připomíná. A také se vydáme na rozhlednu, která vrch Sedlo zdobí dnes a nabízí příležitost porozhlédnout se po kraji.

Zbroj a zbraně až do středověku vyráběli kováři. Ve 13. století se díky velké poptávce o vybavení do bojů začali někteří z nich na tuto práci specializovat. A tak vzniklo platnéřské řemeslo. Jenže bitev ubývalo a navíc meče nahradily pušky a pistole, s nimiž se už nebojovalo v brnění. V 19. věku tahle profese upadala a měla namále. Zpátky na výsluní jí pomohli milovníci historie, kteří chystali rekonstrukce dávných vřav a potřebovali přilby, puklice, štíty, kryty ramen, kolen, loktů nebo rukavice. Do jejich tvorby se v Březně u Chomutova pustili nadšenci, kteří si sami historický šerm oblíbili. Předvedou nám, co všechno jejich práce obnáší.

Pokud patříte mezi obdivovatele takzvané vídeňské secese, nemusíte jezdit do hlavního města našich jižních sousedů. Památky v tomto stylu najdete i u nás. Jednou z nich je olomoucká vila pojmenovaná podle majitelů Primavesi. První zmínky o tomto rodu se objevují už v devátém století v severní Itálii. Na přelomu 18. a 19. věku přesídlil z tehdy neklidné domoviny na střední Moravu a záhy se zařadil mezi nejmocnější v oblasti. Výrazem jeho bohatství i postavení měla být honosná rezidence, kterou si nechali jeho příslušníci postavit. Prozradíme vám, kdo se na jejím budování a výzdobě podílel i to, jaké byly další osudy rodiny. Zároveň si připomeneme, co se dělo s vilou v druhé polovině věku minulého.

Na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny, na severozápadě Českomoravské vrchoviny, leží město Kamenice nad Lipou. Jeho historie se začala psát už na počátku 13. století, kdy pod gotickým hradem vyrostla malá osada. Podle kronikáře Hájka z Libočan se nejprve jmenovala Kamenice u lipky, později se jí říkalo Česká a teprve od konce 19. věku bychom ji v mapách našli pod názvem současným. Místní dominantou je zámek, který prošel celkovou rekonstrukcí a od roku 2004 je přístupný veřejnosti. I když teď musí mít brány pro návštěvníky zavřené, my vás jím provedeme a projdeme se také zahradou, která ho obklopuje.

Český ráj se nepyšní jen unikátními skalními útvary, ale také řadou historických památek. Nedaleko obce Syřenov se například dochovaly pozůstatky dvou středověkých hradů. Bradlec a Kumburk byly založeny významným rodem Markvarticů vlastnícím rozsáhlá území na severovýchodě Čech. Jejich úkolem bylo střežit významnou obchodní stezku vedoucí od Prahy jičínskou kotlinou k pohraničním horám a dál do Slezska. Váže se k nim hned několik legend, z nichž některé si necháme vyprávět, zjistíme třeba to, jak fungovalo místní vězení a kdy a proč byly obě stavby pobořeny.