31. ledna 2021

Bílou v Beskydech jsme už společně navštívili při putování za dřevěnými kostelíky v kraji. Obec ale nabízí víc zajímavostí. Dle historických hranic českých zemí je vůbec tou nejvýchodnější moravskou. Její obyvatelé se dřív živili především těžbou dřeva a jeho zpracováním. Zastavíme se u místního svatostánku, ale i u arcibiskupského loveckého zámečku, který nechal vystavět kardinál František Saleský Bauer na původních základech lesnické nebo myslivecké chaty. Stavba trvala zhruba dva roky a dokončená byla v roce 1906. Vydáme se i do okolí. Třeba k prameni Smradlavá. Zjistíme mimo jiné, jak přišel ke svému jménu a jaké má účinky.

Zejména příznivce meziválečné architektury potěšíme návštěvou Rothmayerovy vily ve Střešovicích vybudované ve stylu klasicizujícího modernismu. Od roku 2010 je zapsána na seznamu kulturních památek ČR. Jejím autorem je architekt Otto Rothmayer, který patřil k významným osobnostem české kulturní scény první poloviny 20. století. Rezidence je stejně jako celá jeho tvorba úzce spjatá s osobností uznávaného slovinského architekta a učitele Jože Plečnika. Najdeme v ní mimo jiné prototypy mobiliáře určeného pro Pražský hrad, ale i řadu fotografií či osobních předmětů slavného majitele. Společně si prohlédneme dům i zahradu, která ho obklopují.

Při úklidu půdy před lety Jiřina Havlová objevila starou panenku, se kterou si hrávala už její babička. Opravila ji, vystavila doma a začala se kolem sebe rozhlížet po dalších pozapomenutých hračkách. V roce 2016 založila na sociálních sítích skupinu "Panenky sbírám pro radost", která už má dnes tři a půl tisíce členů. A za pomoci přátel z ní dala dohromady sbírku dvou a půl tisíce starých pokladů, které od konce loňských prázdnin vystavuje v nově otevřeném Muzeu panenek v Plzni. K vidění jsou v něm letité klenoty ze dřeva, celuloidu, bakelitu, voskového plátna, ale i ze sádry, gumy, porcelánu či hadříků. Součástí expozice je i malinký ateliér, ve kterém Jiřina pošramoceným miminkům i malým slečnám vrací někdejší krásu.

Horská obec Deštné v Orlických horách vznikla v hlubokých lesích v údolí říčky Bělá a Deštenského potoka někdy v druhé polovině 14. století. Původní horalové tu těžili dřevo. Po husitských válkách vesnice částečně zanikla a opět byla osídlená Trčky z Lípy, kteří v kraji zakládali sklářské hutě. Na počátku 20. věku se staly Orlické hory oblíbeným cílem výletů milovníků přírody. A Deštné je dodnes jedním z nejnavštěvovanějších zimních i letních turistických středisek a ideálním výchozím bodem na hřebenové túry. Místní historii mapuje Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel, které přibližuje běžný život horalů a nezbytné vybavení každé chalupy. Své místo v něm má i expozice věnovaná sklářství.

Památky sice zůstávají zavřeny, ale za jejich branami a zdmi je často velmi rušno. To platí i o zámku ve Vimperku. Na letošní rok se totiž chystá jeho otevření po mimořádné rekonstrukci. Díky ní se vůbec poprvé bývalé sídlo kupříkladu Petra Voka nebo Schwarzenbergů představí v plné kráse. Půjde nejspíš o letošní největší jihočeskou událost svého druhu. Práce finišují nejen přímo v areálu, ale také v řadě dílen a ateliérů uměleckých řemesel po celé republice. V jedné z nich připravuje nábytek truhlář Jan Pilný, za kterým vás zavedeme. Stojany z jasanu, které si prohlédneme, jsou určeny pro halapartny ve zbrojnici. Mistr práce se dřevem ale chystá i další kousky. Prozradíme vám, kde získával podklady a na co dalšího se v sezóně můžete ve vimperském komplexu těšit.

V posledních měsících míří řada lidí na Šumavu, ale spoustu zajímavých míst nabízí i její podhůří. Třeba v okolí Žihobec na Sušicku vzniklo množství zastavení, která připomínají historii bývalého lamberského panství. Dějiny tohoto rakouského šlechtického rodu se začaly psát už ve 13. století, v Pošumaví se jeho příslušníci poprvé objevili na počátku 18. století. Tehdy zakoupil pasovský biskup Jan Filip z Lamberka právě Žihobce a také okolní obce, jako Žichovice, Strašín nebo Rabí. Projdeme se místy, kde panstvo pobývalo, pořádalo hony a přidáme příběhy o tom, jak žilo.