27. prosince 2020

Městys Sloup je jednou ze vstupních bran do Moravského krasu. Je také významným mariánským poutním místem. Ke zrodu slavné tradice se váže příběh o zázračném uzdravení dcery mlynáře. Ta se prý zcela vyléčila z padoucnice poté, co se modlila k soše Panny Marie Bolestné, kterou měli v té době uloženou doma. Zvěsti o události se rychle šířily, k Bohorodičce přicházelo se svými prosbami čím dál víc lidí, a tak pro ni v roce 1728 místní postavili kapli. Později ji nahradil kostel Panny Marie Bolestné, který se dnes řadí mezi významné ukázky moravského baroka. Prohlédneme si ho a vydáme se také do okolí k zajímavým skalním útvarům a jeskyním.

Historie pražského Planetária se začala psát už v roce 1954, kdy byl pro hlavní město z německých Zeissových závodů zakoupen přístroj, který promítal hvězdnou oblohu. Vlastní budova pak začala ve Stromovce růst až o čtyři roky později v místech bývalé výletní restaurace s tanečním parketem a stájí podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera. Pro veřejnost byl objekt otevřen v roce 1960, tedy právě před šedesáti lety. Patřil tehdy mezi nejmodernější zařízení svého druhu na světě a dodnes patří k největším. Kromě vesmíru si prohlédneme i unikátní exponáty, které jsou k vidění v expozici.

Beskydy nabízejí spoustu krásných míst nejen příznivcům dobývání nejvyšších vrcholů. Za poklady skrytými ve stínu velikánů se mohou turisté vydat třeba po stezkách Po medvědích tlapkách. Šestice tras je značená siluetou hlavy huňáče a jejich délka se pohybuje od 9 do 13 kilometrů. Snahou tvůrců je vést zájemce horami pohodově, v řadě případů dokonce bez bariér, takže je zvládnou i rodiny s kočárky nebo vozíčkáři. Těšit se mohou na vodopády, peřeje nebo skály s výhledy do daleka. Procházka krásnou přírodou čeká i nás. Zjistíme, kudy rád chodil Petr Bezruč a zavítáme i do míst, kde podle legendy řádil zbojník Ondráš.

Z Beskyd se přesuneme na východní úpatí Krkonoš. Zhruba 10 kilometrů severně od Trutnova leží město Žacléř. Jeho rozvoj je úzce spjat s těžbou černého uhlí. To se tu už od roku 1570 dobývalo povrchově. Mnohem významnější ovšem bylo dolování hlubinné, které bylo zahájeno na konci 18. století a probíhalo až do věku dvacátého. Dva typické nástroje havířů- mlátek a želízko se dokonce dostaly i do znaku města. Slavné časy dnes už připomíná jen hornický skanzen vybudovaný před osmi lety. Připomeneme si v něm těžkou práci havířů a dostaneme se i do míst, kde kdysi bohatství ukryté pod zemí rubali.

Drátenictví vzniklo v 17. století na Slovensku, odkud se rozšířilo i k nám. Nejprve takzvaní drotári především opravovali nádobí a vyráběli různé praktické předměty do domácnosti. Jenže postupem času jejich práce ztrácela na významu a staré profesi hrozil zánik. Naštěstí se začala měnit v uměleckou výtvarnou činnost. Jejímu kouzlu propadla před 12 lety i Jarmila Galíčková ze Žamberka. S černým železným drátem doslova kouzlí, v jejích rukách získává podobu nejrůznějších dekorativních předmětů. Ráda dělá třeba anděly různých velikostí a v čase kolem Vánoc také svícny a další ozdoby. Nechá nás nahlédnout do své dílny.

Jeden z nejkrásnějších městských parků u nás najdeme v Hořicích v Českém ráji, konkrétně na vrchu svatého Gotharda. Jméno dostal kopec dosahující do výšky 352 metrů nad moře údajně podle kostelíku, který tam prý kdysi postavili řeholníci ze Strahovského kláštera. Jednu ze svých bitev na něm vyhrál Jan Žižka, později ho proslavila studánka s vodou pomáhající údajně proti nemocem a hladu. Dnes tu při procházkách dělají místním i turistům společnost plastiky vytvořené při mezinárodních sochařských sympoziích, která se ve městě pravidelně konají. Projdeme se mezi nimi a zjistíme, kde jinde v Hořicích můžeme zajímavé skulptury obdivovat.