13. prosince 2020

Ve 13. století byl podle legendy anděly z Nazareta do italského Loreta přenesen údajný domek Panny Marie, ve kterém se měla dozvědět, že porodí Ježíše Krista. Takzvaná Svatá chýše se stala pro věřící uctívaným místem, kam přicházeli vzdát hold Bohorodičce i prosit o vyslyšení svých proseb. O zhruba tři sta roků později začaly růst po celé Evropě její kopie. A české země nebyly výjimkou. Celkem jich u nás bylo vybudováno kolem padesáti. K nejznámějším bezpochyby patří ta na pražských Hradčanech, kterou si společně prohlédneme. Vyšlápneme do věže ke slavné zvonohře a obdivovat budeme i loretánský poklad.

K méně známým místům Šumavy patří Dračí skály. Tento kamenný útvar se zajímavě tvarovanými útesy se tyčí do nadmořské výšky 789 metrů nad řekou Otavou nedaleko obce Svojše. Údolím pod ním kdysi podél vody vedla takzvaná Šelmovská cesta směrem na Čeňkovu Pilu. Jméno dostala podle toho, že rozvodněná řeka tu bývala hodně divoká a povozníkům i pocestným připravila nejedno překvapení. Nás ovšem žádné nebezpečí nečeká, takže si v klidu užijeme krás podzimní přírody. Zastavíme se například v Jelenově, o kterém bychom se mohli dočíst v jedné z povídek Karla Klostermanna.

K Vánocům patří odnepaměti vůně linoucí se z černého kuželu, kterému naši předci dali jméno františek. Jenže po jeho zapálení mnozí z vás nejspíš řeší nerudovskou otázku, kam s ním. Konkrétně, kde ho nechat hořet bez obav z požáru nebo popáleného nábytku. Zbavit vás podobných starostí mohou třeba dýmníky. Před třemi lety je z keramiky začala vyrábět Šárka Lupečková z Medlova na Uničovsku. Z užitečné pomůcky udělala dekorativní předmět. Ukáže nám, jak vzniká i funguje a prozradí, kterak na neobvyklý nápad přišla. Připomeneme si i to, jak stará sváteční tradice vznikla.

Obec Střelná leží na moravsko-slovenské hranici. Tento kraj byl osídlen už v dobách válečné výpravy Přemysla Otakara II. do Uher. Nebýval místem zrovna klidným a bezpečným. Zdejší obyvatelé se po staletí museli potýkat s výpady Tatarů a Turků, před nimiž prchali do okolních lesů. Do těch se vydáme i my. V kopci nad vesnicí totiž místní patriot Josef Jánošík obnovil studánky, ke kterým chodili lidé pro vodu už odpradávna. Osvěžíme se jí i my a zároveň se dozvíme, proč se pan Josef do péče o prameny pustil, zavedeme vás ke kostelu ve Střelné a ukážeme vám i další zajímavá místa v okolí vesničky.

Vánoční stromy na náměstích a návsích jsou už neodmyslitelnou součástí adventní výzdoby měst a obcí. Tato tradice se zrodila v roce 1924 v Brně. A v jihomoravské metropoli má svůj původ i další z oblíbených zvyků. Je o dost mladší, slaví teprve páté narozeniny. Jsou jím slavnostně ozdobené tramvaje nebo trolejbusy, které často vyrážejí po speciálních trasách. Tramvají, tedy šalinou, která pravidelně brázdí brněnské ulice, se teď svezeme. A není to jen tak obyčejný vůz. Pro tuto příležitost byl vybrán jeden z našich nejúspěšnějších, typ T3, který se navíc dočkal obnovy a připomíná tak dobu své největší slávy.

Nejvýchodnější částí Krkonošského národního parku je zhruba šest kilometrů dlouhý hřeben zvaný Rýchory. Táhne se mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Albeřicemi a turistů v něm zatím nepotkáte tolik jako v jiných částech našich nejvyšších hor. Někdy se o něm mluví jako o Zlatém, protože na jeho úbočí se v 16. až 18. století těžil drahý kov. V nejvyšší části, v 1033 metrech nad mořem se nachází Rýchorský prales s bizarními tvary stromů. Bude nás zajímat, kdo nebo co má tuhle raritu na svědomí. A zastavíme se také u starých horských bud. Tak se pořádně připravte, čeká nás pozdně podzimní horská túra.