15. listopadu 2020

Chráněná krajinná oblast Kokořínsko se těší oblibě zejména díky krásné přírodě plné tajemných roklí, bizarních skalních útvarů a romantických rybníků a jezírek. K jejím chloubám patří ale i typická lidová architektura. Roubená stavení s podstávkami působí takřka pohádkově. Hned několik se jich dochovalo v Olešnu nedaleko Mšena. A právě v téhle vesnické památkové rezervaci se zastavíme. Vydáme se do ní po kamenné cestě z nedaleké osady Ráj, což je jediná možnost. Zjistíme, jak vlastně dřív stavení na Kokořínsku vypadala, jak se v nich žilo, a prohlédneme si dvě, která reprezentují stejný typ lidové architektury, ale přesto se v řadě detailů liší.

Harrachov pod Čertovou horou na řece Mumlavě je centrem cestovního ruchu západní části Krkonoš. Rušno je v něm zejména v zimních měsících. Jméno dostal podle svých majitelů ze známého hraběcího rodu. Tradiční obživou místních obyvatel byla sklářská výroba, která se v kraji zabydlela už ve 14. století. Kolem roku 1760 se v něm pak rozšířila i těžba rud. Časy, kdy je havíři z podzemí dobývali, si připomeneme v Hornickém muzeu. Vzniklo v bývalém dole, kde se průmyslově těžilo ve druhé polovině minulého věku. Pohlédneme si stroje, které pomáhaly havířům i báňským záchranářům a nakoukneme také do míst, kde se podzemní bohatství dobývalo.

Pražské židovské ghetto bývalo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí –⁠ mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci šedesátých let minulého století v suterénu budovy vedle Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu očišťoval i legendární Rabí Löw. Dnes už svému účelu neslouží, ale stala se velkým lákadlem pro turisty. Připomeneme si, kdo a kdy musí tuto koupel absolvovat a samozřejmě zavítáme i do prostor modlitebny.

Jedním z největších lákadel okolí Dolní a Horní Lomné na severovýchodě naší země jsou dřevěné stavby, tradiční řemesla a množství zvyků takzvaných Gorolů. Tahle specifická kultura začala vznikat koncem 15. století spojením životních stylů místních obyvatel a kočovníků z Balkánu – Valachů. Okolí obou obcí je navíc tak malebné, že si zahrálo v řadě filmů. Naposledy jste ho mohli vidět v pohádce Když draka bolí hlava. Zastavíme se například v kostele Povýšení sv. Kříže v Horní Lomné, který podle legendy pomohl obyvatelům nedalekého Jablunkova v době boje s cholerou. A vydáme se na výlet Lomnou dolinou, která je nejdelším a zároveň nejmalebnějším údolím Těšínského Slezska.

Hrotovice na Třebíčsku vznikly už ve středověku. Nejstarší písemná zpráva o nich pochází z roku 1228 a našli byste ji v listině, v níž český král Přemysl Otakar I. uděloval řadu práv a výsad nedalekému oslavanskému klášteru. Zmiňován je v ní i jistý Dětřich Theodoricus Hrut, který byl zřejmě zakladatelem obce, která podle něj dostala i jméno. Koncem minulého století se pak dočkala povýšení na město. Prohlédneme si nejstarší místní památky, kostel sv. Vavřince a zámek. Vydáme se také na procházku okolím. Naučná stezka Hrotovicko nás dovede k místům, kde ve středověku stávala vesnice Mstěnice. Dozvíme se, co se z ní dochovalo.