21. června 2020

Město Žlutice výrazně poznamenaly husitské války, i když nebylo součástí žádné z nejdůležitějších bitev této éry. Bylo ovšem místem, kde legendární vojevůdce Jan Žižka poprvé nevyhrál. Na vrcholu hory Vladař dokonce musel nechat všechno vojenské vybavení a se svými bojovníky nenápadně utéct. Leč město za to pak draze zaplatilo a my vám prozradíme, jak. Přesto se v něm dochovaly významné památky. Tou pravděpodobně nejcennější je Žlutický kancionál. Věrnou repliku slavného zpěvníku si návštěvníci místního muzea mohou dokonce sami prolistovat. A mají také šanci podniknout výpravu do temného podzemí, kde se občas ozývají zaklínadla z čarodějnické školy.

Hora Křemelná shlíží z výšky 1150 metrů na stejnojmennou řeku, podél jejíhož toku jsme se toulali minule. Masiv najdeme poblíž Hartmanic a v dobách existence vojenského výcvikového prostoru sem byl vstup zakázán. Lesy v odlehlých končinách si v minulosti zvolil za svůj domov mimořádně vzácný pták tetřevec, který je křížencem tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Na svazích Křemelné najdeme také spoustu připomínek bývalého osídlení. Žili tu převážně šumavští Němci, kteří museli po válce odejít. Uvolněný prostor zabrali vojáci a ti většinu stop předcházejícího života zahladili. Zmizela například celá královácká rychta Stodůlky.

Říká se, že není hezčího pohledu na svět, než je ten ze hřbetu koně. Osedlávání bujných ořů se stalo osudem Václava Gřešáka. Ten se totiž specializuje na rekonstrukce historických typů sedel. Z jeho dílny pochází třeba slovanské, staromaďarské nebo římské, která zrekonstruoval podle dobových nálezů. To, že se vydá cestou spojenou se zpracováním kůže, prý věděl už v šestnácti letech, kdy začal studovat na specializované zlínské průmyslovce. Později se na ni vrátil coby pedagog, napsal učebnici sedlářství a ovlivněn dětským vzorem Vinnetouem se pustil do výroby westernových propriet. Pak se ovšem přeorientoval na sedla, která vznikala v Evropě.

V centru Uhlířských Janovic našla v prvorepublikovém domě před pár lety domov rozsáhlá sbírka kočárků, od modernějších po ty, které pamatují opravdu hodně. Vznikly totiž už v druhé polovině 19. století, tedy krátce po tom, co byla na britských ostrovech zahájena sériová výroba těchto vozítek pro nejmenší. Sbírka manželů Balýových se začala rodit před 13 lety, na jejím počátku byl svatební dar synovi v podobě historického kočárku. Dnes takových pokladů mají stovky. Část vystavují na zámku v Ratajích nad Sázavou, další právě v Uhlířských Janovicích, kde je doplňují panenky a také spousta oblečků pro ně. Některé exponáty vám nejspíš budou připadat důvěrně známé, protože jste v nich vozili své ratolesti nebo jste z nich okolní svět pozorovali vy sami.

Prameniště řeky Svitavy byste našli ve Svitavské pahorkatině, na hranici rozvodí Černého a Severního moře ve výšce 430 metrů nad mořem. Tento tok je zmiňován už v Kosmově kronice. V roce 981 totiž tvořil východní hranici knížectví Slavníkova. Je bezmála sto kilometrů dlouhý. Za Brnem se pak řeka spojuje se Svratkou. My se ale vydáme k jejím několika pramenům. K tomu nejvydatnějšímu nás dovede naučná stezka. Měří tři a půl kilometru a na 9 zastaveních informuje o historii a přírodních zajímavostech lokality. Začíná na severozápadním okraji Svitav u Dolního a Horního rybníka, kde kdysi bývala celá soustava vodních ploch.