7. června 2020

V oblasti dnešních Veltrus často řádila voda z Vltavy. Povodně tam historické prameny uvádějí už na počátku 9. století. Významný politik hrabě Václav Antonín Chotek to věděl, a přesto si na říčním ostrově nechal vystavět půvabný barokní zámeček. Řeka ho mnohokrát poničila, ale vždy se dočkal obnovy. Záplavy se bývalému panskému sídlu nevyhnuly ani v tomto tisíciletí. V roce 2003 muselo být uzavřeno, a když se opravy chýlily ke konci, znovu se přes něj přehnala velká voda. V současné době je jedno křídlo opět přístupné návštěvníkům, kteří mohou zavítat také do obnoveného parku. Interiéry i park si prohlédneme.

Městské lesy Hradce Králové patří mezi největší obecní lesy v Česku. Město je získalo již v roce 1307 jako dar od římského krále Albrechta. V následujících stoletích je lidé začali intenzivněji využívat a přetvářet, rozloha hvozdů se navíc postupně zvětšovala. Nesloužily jako hospodářské, ale měly vždy jinou funkci. Několikrát ve městě hořelo a dřevo z nich posloužilo při jeho obnově. I vodovody na Velkém náměstí jsou z dřevěných trubek. Obyvatelé sem navíc směli chodit sbírat plodiny. Dnes se lesy rozkládají na ploše téměř 3800 hektarů a staly se oblíbeným cílem výletů a procházek. Vznikla v nich řada naučných stezek.

Muzeum na demarkační linii v Rokycanech je největší nestátní vojenské zařízení svého druhu v České republice. Vzniklo v prostorách bývalých kasáren raketového pluku a veřejnosti se jeho brány poprvé otevřely 1. května 1998. Ve vnitřních prostorách mapuje historické události od vzniku Československa v roce 1918 až do konce druhé světové války. Expozice v exteriérech pak jistě nadchnou každého kluka, protože jsou zaplněny vojenskou technikou. A nejen z doby druhé světové války. Vystavené stroje se mimo jiné každoročně účastní květnových oslav osvobození Československa. I když letos o tuhle šanci předvést se přišly, naši pozornost si zaslouží.

Byla vyvrcholením stavovského povstání. Všechno začalo pražskou defenestrací v roce 1618. Dva roky poté byly na bělohorské pláni české stavy poraženy a přišlo takzvané období temna. Represe, konfiskace majetku a také poprava 27 šlechticů na Staroměstském náměstí. Bitva na Bílé hoře se uskutečnila přesně před 400 lety a my si ji u příležitosti kulatého výročí připomeneme. Zavítáme do míst, kde se bojovalo, přiblížíme si průběh střetu a v letohrádku Hvězda si prohlédneme expozici, která tuto významnou událost naší historie připomíná.

Díla akademického sochaře Petra Nováka z Jaroměře byste našli nejen u nás, ale i na mnoha místech v Itálii. Po střední škole, ještě než nastoupil na Akademii výtvarných umění v Praze, se se svým spolužákem vydal do Říma a Florencie. A Apeninský poloostrov si zamiloval a stal se obdivovatelem italské renesance, antiky i moderního umění. To zcela ovlivnilo jeho tvorbu. Svůj ateliér i galerii má v josefovské pevnosti Bastionu IV. a my se za ním vypravíme. Bude nás zajímat, jaké sochy nejčastěji vytváří, jak se na práci připravuje a představí nám i některá svá díla.

Vínečko bílé, Mikulecká dědina nebo V širém poli studánečka. Tyto moravské písničky zná nejspíš většina z nás. Mnozí je považují za lidové melodie, ale to je omyl. Složil je folklorista a umělec Fanoš Mikulecký. Narodil se v roce 1912 v Mikulčicích. V jeho rodném domku před třemi lety vzniklo muzeum, ve kterém se dozvíme spoustu zajímavostí o autorově životě a tvorbě. Nemineme ale ani další významné památky Mikulčic. V jejich těsné blízkosti se v 9. století nacházelo nejrozsáhlejší známé velkomoravské hradiště, na kterém pravděpodobně působili i Cyril s Metodějem. A pozornost si zaslouží i okolní příroda s lužními lesy. Narazit tu můžete na čápy i volavky.