24. května 2020

Slavkov se do světových dějin zapsal 2. prosince 1805 bitvou tří císařů. Na místním zámku se čtyři dny po ní podepsalo příměří. Bývalé šlechtické sídlo proslavil i balkon, odkud Napoleon Bonaparte 3. prosince pronesl jednu ze svých nejslavnějších proklamací. S legendárním vojevůdcem je spojována i jedna postel, o které se říkalo, že v ní po bitvě přespal. Na památce probíhaly v posledních letech opravy, které finišují právě nyní. Na letošní sezónu tu připravili několik novinek. Kromě zámeckých komnat a sklepení se můžete projít i parkem, kde vás mimo jiné čeká pátrání po stromech, odpovídajících našemu znamení zvěrokruhu.

Český Brod je jednou ze vstupních bran Polabí. Nejen město, ale i jeho okolí stojí za návštěvu. Z rovinaté krajiny vykukují kopečky trojvrší Polabské hůry – Přerovská, Semická a také Břístevská hůra u Starého Vesce, která dosahuje do výšky 240 metrů nad mořem. Stávala na ní kaple, z níž se ale do současnosti dochovalo jen torzo. Místo je opředeno mnoha pověstmi, říká se například, že zříceninu střeží duch, který by ztrestal každého, kdo by jí chtěl poničit. Zastavíme se i v obci Štolmíř, k jejímž chloubám patří nepřehlédnutelný kostel sv. Havla. Monumentální barokní stavbu nechal vybudovat knížecí rod Lichtenštejnů. Použity přitom byly plány, podle nichž vyrostl jeden kostel ve Vídni.

Martin Cvejn ze Solnice je strojař, který se zabývá projektováním výrobních linek. Jeho velkým koníčkem je ovšem výroba keramiky. Ale ne té současné. Ve svých patnácti letech se inspiroval nálezy z dávných časů a v archeologickém muzeu v přírodě Villa Nova v Uhřínově zkoušel vyrobit repliky středověkých nádob. A už u toho zůstal. Jeho výtvory jsou k vidění v různých expozicích i ve zmíněném skanzenu Villa Nova. Dnes už se však nevěnuje jen středověké keramice, pustil se i do kousků z dob podstatně méně minulých. Dělá hrnky, bucláky, mísy nebo bábovky, které se používaly před dvě stě lety a stále se těší oblibě.

Církevní svatostánky nesoucí jména věrozvěstů Cyrila a Metoděje jsou v Praze dva. Ten barokní v Resslově ulici je známý tím, že se v něm ukrývali a zemřeli parašutisté, kteří spáchali atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. Druhý, který stojí na Karlínském náměstí, patří mezi naše největší církevní stavby 19. století a řadí se k nejvýznamnějším architektonickým památkám novorománského slohu. Prostředky na jeho vybudování pocházely z veřejných sbírek. Peněz se vybralo dost, a tak mohl vyrůst opravdu honosný chrám. Základní kámen k němu byl položen v roce 1853 s velkou slávou za účasti císařského páru.

Znojmo patří mezi nejznámější vinařská centra u nás. V jeho historii byste ale našli i dlouhou pivní stopu. Právo várečné a mílové dostali místní měšťané od Rudolfa I. Habsburského při jeho tažení z bitvy na Moravském poli v roce 1278. Zlatavý mok se ve středověku vaříval v pravovárečných domech, před třemi sty lety se pak jeho výroba přesunula do areálu znojemského hradu. Právě tam dnes můžete navštívit expozici pivovarnictví, jejíž chloubou je památkově chráněná varna. Připomeneme si i historii bývalého panského sídla. Sahá do 11. století, kdy tu knížata z rodu Přemyslovců vybudovala jeden z opěrných bodů na jižní hranici své země. Na skalnatém ostrohu tehdy vznikla i rotunda sv. Kateřiny či takzvaná Loupežnická věž.

Zříceninu hradu Kostomlaty najdete na vysokém horském hřebenu Březiny, vybíhajícím ze severozápadních svahů Českého středohoří. V době svého vzniku býval poměrně luxusním sídlem. Proto o něj projevila zájem řada významných šlechtických rodů, a dokonce i Karel IV. Na konci husitské éry se ho pak zmocnil jeden z válečníků, který tu podle pověsti dodnes straší. Koncem 16. století panstvo těžko přístupné místo opustilo a odstěhovalo se do pohodlnějšího zámku ve vsi. Hrad potom chátral až do 19. století. Tehdy mu milovníci historie mu přisoudili úlohu bájného sídla neexistujícího vojvody, podle kterého mu začali říkat Sukoslav. Uvést vše na pravou míru se, mimo jiné, snaží Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty.