15. března 2020

Novodobá historie Tábora se začala psát ve druhé polovině 13. století. Otakar II. založil město, které nazval Hradiště a nechal v něm vybudovat hrad Kotnov. V roce 1420 pak na vrch nad řekou Lužnicí přišli husité s cílem vybudovat si tam svou obec. Toto období město asi nejvýrazněji zapsalo do dějin naší země. Z těchto časů se dochovaly zbytky hradeb a několika bašt. Připomenout si je můžete i v Husitském muzeu. Za pozornost stojí ale také pamětihodnosti z dob pozdějších. Kupříkladu budova staré radnice s unikátním gotickým sálem. A rovněž nejstarší vodní nádrž ve střední Evropě nazvaná Jordán, která sloužila místním jako zdroj životodárné kapaliny.

Lákají vás záhady a tajemství světa, na které je i dnešní věda krátká? Třeba pověstná křišťálová lebka, Turínské plátno nebo bájný meč krále Artuše? Nemusíte za nimi cestovat nijak daleko, stačí navštívit stejnojmennou expozici ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Unikátní sbírka tajuplných předmětů a nevysvětlitelných nálezů vznikla díky českému výstavnímu projektu. Jde sice v uvozovkách „jen“ o kopie, ale tak mistrovsky zhotovené, že jsou k nerozeznání od originálů. A v hanácké metropoli jich je hned patnáct soustředěných na jednom místě. V tak velkém rozsahu jsou v Česku k vidění poprvé. Dominantou výstavy je obří socha z Velikonočního ostrova, kde podobných mají téměř 900 a největší měří 21 metrů.

Dne 2. prosince roku 1805 se na našem území odehrálo jedna z největších a nejkrvavějších bitev 19. století. Nedaleko Brna se proti postupující francouzské armádě císaře Napoleona I. postavila spojenecká vojska Rakouska a Ruska. Přestože spojenci disponovali výrazně silnější armádou, utrpěli zdrcující porážku. Tento konflikt vešel do historie jako Bitva u Slavkova nebo také Bitva tří císařů. Na místě krvavého střetu vyrostl počátkem 20. století památník, který tuto událost připomíná. Monumentální stavba na Prackém kopci je viditelná už zdaleka. Jakoby ze země se vynořující pyramida se stala dominantou kraje. Památník byl postaven mezi léty 1910 a 1912 a jeho duchovním otcem byl brněnský kněz a pedagog Alois Slovák.

V podhůří Jizerských hor na území oblasti Jistebska se nachází jedna z nejrozsáhlejších archeologických lokalit v Čechách. Odborníci tu objevili výjimečný kámen, metabazit. Zajímavé je, že se nikde jinde ve světě nevyskytuje. V mladší době kamenné ho tu lidé těžili a následně využívali k výrobě seker. Přes Jistebsko vedlo několik důležitých obchodních stezek a tak s nimi mohli obchodovat téměř po celé Evropě. Těžební areál o rozloze jeden a půl kilometrů čtverečných se nachází v obci Dolní Černá Studnice hned na kraji lesa. Místo, kde se kámen před zhruba před 8 tisíci lety dobýval, poznáte na první pohled. Povrch země vypadá jako zvrásněná měsíční krajina. Nalezené nástroje a kámen jsou k vidění v muzeu v takzvaném Kittelově domě v obci Krásná.

Doslova kubistickou perlou je Dům U Černé Matky Boží v Praze na rohu Ovocného trhu a Celetné ulice. Postaven byl v letech 1911 až 1912 podle návrhu Josefa Gočára jako obchodní dům pro velkoobchodníka s textiliemi Josefa Herbsta. V roce 2010 byl zařazen na seznam národních kulturních památek. V jeho interiéru se navíc od roku 2015 nachází v pořadí už třetí expozice českého kubismu, kterou zde vytvořilo Uměleckoprůmyslové muzeum Praze. Vystaveno je v ní několik desítek kusů mobiliáře, doplněného o řadu interiérových doplňků od keramiky přes sklo či obrazy od nejvýznamnějších představitelů českého kubismu.