12. ledna 2020

Město Bělá pod Bezdězem mělo původně vyrůst přímo pod hradem, který má ve svém názvu. Jenže tam byl nedostatek vody, a tak se nakonec začalo budovat dál. Až u říčky Bělá, poblíž Mnichova Hradiště. Psal se rok 1304 a jméno dostalo Nový Bezděz. Jenže to se neujalo a tak došlo ke změně na nám známé. Město, které se později stalo vstupní branou do Máchova kraje, je dnes oblíbeným výletním místem. My si prohlédneme místní zámek, z jehož sklepení měla údajně vést tajná chodba až k už zmiňovanému panskému sídlu a porozhlédneme se taky po kraji z výšky.

Bývalé Československo se pyšnilo rozvinutým strojírenským průmyslem. K evropské špičce jsme patřili třeba ve výrobě lokomotiv a železničních vozů. Té se věnovala celá řada firem. Například Českomoravská Kolben-Daněk, plzeňská Škodovka nebo Královopolská Brno. Tyhle slavné časy si můžeme připomenout v železničním depozitáři Muzea Českých drah v Olomouci, kde je k vidění několik historických strojů. Necháme si vyprávět jejich příběhy a dozvíme se mimo jiné i to, proč se jednomu z nich říkalo Kredenc, dalšímu Rosnička a tomu nejstaršímu Kocur.

Valašská obec Držková byla poprvé v historických pramenech zmiňována už na konci 14. století. Někdy v nich bývá uváděna i jako Dršťková. Její jméno ale nemá nic společného s oblíbenou polévkou. Je vzpomínkou na zakladatele či prvního majitele Držislava. Život místních lidí nebyl nikterak lehký. Ne nadarmo se o zdejším kraji říkalo, že je tu „konec chleba a začátek kameňa“. Zdrojem živobytí bývaly především okolní hluboké lesy, kterými dnes vede několik turistických tras i cyklostezek. Pozornost si ovšem zaslouží i další místa. Tak se vydáme na malou túru.

Česká republika se loni dočkala dalšího zápisu na prestižní seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ve vybrané společnosti se octly hornické památky na naší a saské straně Krušnohoří. Víc než 800 let těžby v zemi ukrytého bohatství od stříbra, přes cín až po uran, se podepsalo na podobě řady měst i životě v nich. Patří mezi ně Krupka na Teplicku, kde se dochovalo jedno z nejvýznamnějších důlních děl zdejšího revíru - štola Starý Martin. Je přístupná veřejnosti, takže ji teď můžeme prozkoumat a v infocentru si připomeneme i historii dobývání rud.

Tradiční lidové ornamenty udržují na krojích i dalších předmětech při životě především starší generace. Alexandra Pěčková z Břeclavi sice teprve nedávno oslavila jednatřicáté narozeniny, ale přesto ji trápilo, že se na ně pomalu zapomíná. A napadlo ji, že by je mohla spojit se současnou módou a přiblížit je tak i svým vrstevníkům. Společně s maminkou vyšívá oblíbené motivy našich prababiček na látky a z těch vyrábí originální kabelky. Její výtvory se těší oblibě nejen doma, ale i za hranicemi. Lidé jí dokonce posílají vzory ze svých rodných krajů, a tak pod jejíma rukama vznikají doplňky inspirované folklórem Maďarska nebo Bulharska.