29. prosince 2019

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě patří k nejvýznamnějším poutním místům u nás. V minulosti byl areál dokonce nazýván Moravským Betlémem. Je totiž neodmyslitelně spjat s počátky šíření křesťanské víry mezi Slovany a současně vnímán jako spojení mezi východem a západem. I proto se na konci minulého století dočkal návštěvy papeže Jana Pavla II. Památka je ale zajímavá i z architektonického hlediska, v průběhu staletí se dočkala proměn, které si společně připomeneme a dozvíme se i to, co tu papežovu návštěvu připomíná.

Stará řemesla jsou neodmyslitelnou součástí našeho dědictví po předcích. Jenže pomalu vymírají. Od roku 2001 jsou proto titulem „Nositel tradice lidových řemesel“ oceňováni ti, kteří je udržují při životě, dávné technologie nejen ovládají, ale taky je rozvíjejí a předávají dalším generacím. Pyšní se jim už 73 mistrů a jedním z nich je od roku 2016 i řezbář Jiří Rücker z Peček. Získal ho za výrobu dřevěných perníkových forem, tvoří ale i marionety a vlastní umělecká díla. Nechá nás nahlédnout do svého voňavého království.

V právovárečném domě z 15. století ve Veleslavínově ulici v Plzni letos slaví. Kulatou šedesátou sezónu tu zažívá Pivovarské muzeum. V naší zemi patří ve svém oboru k unikátním expozicím, proto se dokonce může pyšnit certifikátem Českého systému kvality služeb, který uděluje agentura CzechTourism. V jeho sbírkách byste našli přes sedmdesát tisíc předmětů, které dokumentují historii vaření zlatavého moku, a navíc můžete sestoupit i do podzemí a projít si část z víc než třináctikilometrového labyrintu středověkých chodeb. Už před stovkami let tu místní měšťané nechávali kvasit a zrát zlatavý mok.

Lysá hora bývá nazývána královnou Beskyd. Ročně na ni vystoupá až půl milionu lidí, i když tam průměrná teplota dosahuje jen dvou stupňů nad nulou a spadne tam nejvíc dešťových kapek v celé zemi. Podle pověsti je vrchol naplněn až po okraj vodou a ta se rozlije a všechno zatopí, až přijde soudný den. Je v něm prý taky ukryto vojsko bájných slezských rytířů, kteří vyjedou na pomoc lidem v kraji ve chvíli, kdy nad jejich útočištěm přestanou kroužit havrani. Tolik legendy. My se vydáme k vrcholu za krásnými výhledy a třeba i západem Slunce.

K nejslavnějším československým značkám patří bezpochyby Jawa. Motocykly s tímhle názvem už v první polovině minulého století dobývaly silnice i sportovní svět a úspěchy slaví dodnes. Továrna, v níž se rodí, vznikla právě před 90 lety. Její jubileum připomíná výstava s názvem Fenomén Jawa, aneb Jawa, jak ji neznáte v Národním technickém muzeu. K vidění je na ní padesát burácejících mašin z různých období minulého věku, které mapují vývoj v tomhle oboru. Připomeneme si i zakladatele firmy konstruktéra Františka Janečka.

Roudnice nad Labem vyrostla pod památnou horou Říp na levém břehu řeky Labe. Bývala původně tržní osadou na důležité obchodní stezce, takzvané Lužické cestě. Městská práva získala už ve 12. století a obdobím největšího rozmachu pro ni byly časy, kdy v ní působil biskup Jan IV. z Dražic. Ten mimo jiné nechal v roce 1333 postavit most přes Labe, po Kamenném v Písku a pražském Juditině teprve třetí v Čechách. Tato památka se bohužel nedochovala, za třicetileté války ji pobořili Švédi. Mnohé další ale připomínají dlouhou místní historii dodnes a my si společně ty nejzajímavější prohlédneme.