22. září 2019

Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším památkám středověké architektury u nás. Na kamenném ostrohu nad soutokem Vltavy s Otavou ho nechal už na počátku 13. století vybudovat král Přemysl Otakar I. Jeho nástupci na českém trůnu pak pokračovali ve zvelebování sídla. Cela stavba byla dokončena krále železného a zlatého. Až do roku 1960 se památka tyčila zhruba 80 metrů nad říčním údolím. To bylo poté zatopeno vodou Orlické přehrady, které dnes dosahují až ke zdem areálu. Společně se podíváme do míst, kde byly svého času uloženy korunovační klenoty, do věže, které se říká Markomanka a zjistíme, kde bychom mohli narazit na pověstného zvíkovského raráška.

Místo, odkud se na pouť napříč naší zemí vydává Labe, bylo oblíbeným cílem výletníků už na konci 17. století. A poté, co v roce 1684 prameni požehnal sám královéhradecký biskup Jan z Talmberka, se začalo těšit i zájmu poutníků. Tenkrát sem ovšem všichni zájemci museli vyšlapat pěšky. Dnes turisty až k Vrbatově boudě do výšky 1400 metrů nad mořem doveze autobus. Od ní můžete po hřebenovce dojít až ke Sněžným jámám, v nichž se bílá peřina nezřídka udrží i v teplých dnech. Vydáme se k nim i my. A zastavíme se také u mohyly, která připomíná tragický příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.

Do módy se pomalu, ale jistě, vracejí dřevěné panenky, auta nebo stavebnice. Jejich výrobě se věnuje i Zdeněk Bukáček z Krouny u Hlinska, který udržuje při životě téměř stoletou rodinnou tradici. Z voňavého materiálu tvořili totiž už jeho dědeček i táta. On sám začínal jako malý kluk tím, že si z kúry vyřezával lodičky nebo větrníky. Pak se na Školském ústavu lidové umělecké výroby v Praze, vyučil soustružníkem a už pětačtyřicet let z jeho dílny putují do světa takzvané krounské hračky. Od roku 2002 se jejich autor dokonce pyšní titulem Nositel tradice lidových řemesel a nám předvede, jak některé vyhlášené kousky vznikají.

V oblasti rozkládající se zhruba mezi Vltavou, Sázavou a silnicí z Vrchotových Janovic do Sedlčan vznikl v roce 1942 výcvikový prostor zbraní SS s velitelstvím v Benešově. Z 65 obcí se muselo postupně vystěhovat na třicet tisíc obyvatel. V lokalitě platily říšské zákony a Němci si tam zřídili školy například pro dělostřelce, stíhače tanků nebo ženisty. Ti poslední jmenovaní se učili v Hradištku, malé vesničce nad známějšími Štěchovicemi. Temné období v obci a jejím okolí dnes připomíná naučná stezka, po které se projdeme. A bude nás zajímat i to, jak je to s pověstným štěchovickým pokladem, který už hledala řada lidí.

Jiří Sedláček z Litovle na střední Moravě už tři desítky let sbírá a také opravuje staré harmoniky. Rukama mu jich za tu dobu prošlo nepočítaně a doma jich má současné době na tři stovky. Jeho kolekce je největší svého druhu ve střední Evropě. Ty nejstarší kousky v ní rozdávaly radost už před 150 lety. Jiřímu bylo líto, že jejich krásu a um jejich výrobců může obdivovat jen on sám a tak se rozhodl zpřístupnit je dalším lidem. Vybudoval proto první a zatím jediné Muzeum harmonik v Česku a osobně nás jím provede. Představí nám své poklady a dozvíme se také třeba to, kdo všechno se výrobě tohoto nástroje v minulosti věnoval.

Podluží je jednou z částí Slovácka, regionu na pomezí Moravy a Slovenska. Typické pro tamní krajinu jsou lužní lesy rozprostírající se podél řeky Moravy. Ta pak v místě, kde se stéká s Dyjí, tvoří hranici naší země, Slovenska a Rakouska. Kromě okouzlující přírody kraj zdobí četné vzácné památky z časů prvních Slovanů a Velkomoravské říše. Třeba Mikulčice nebo Pohansko. A další z dob, kdy oblasti vládl rod Lichtenštejnů. Některé z nich si prohlédneme. Naše putování začneme u břeclavského zámku a nemineme ani nepřehlédnutelný kostel, který patří chloubám města.