14. července 2019

Dominantou severomoravského města Javorník je zámek Jánský vrch. První zmínky o něm pocházejí už z roku 1307. Tehdy měl ovšem podobu gotického hradu. O zhruba čtyřicet let později ho získali vratislavičtí biskupové, v jejichž majetku zůstal až do konce druhé světové války. V průběhu staletí prošel mnoha proměnami, ve stylu baroka byl přestavěn za působení Filipa Gottharda Schaffgotsche. Ten se zasloužil i o vznik rozlehlého parku, okrasné zahrady a hudebního altánku. Díky němu se navíc areál stal centrem hudebního života ve Slezsku. Po prohlídce zámku se vydáme k Čertovým kazatelnám a prozradíme vám, co podle pověsti způsobil pekelník převlečený za mnicha.

Svíčky z včelího vosku vyráběli naši předci už před tisícovkami let. Ačkoliv byl velice těžko dostupný, a tím pádem i drahý, používal se až do 19. století. Ale ani po nástupu parafinu mu úplně neodzvonilo. O tom ví své Daniela Koplová z Lažánek na Blanensku, která ho zpracovává víc než patnáct let. Kromě svíček ovšem ve své dílně dělá i mýdla. Stejně jako tomu bývalo v dávných časech, kdy obě výroby bývaly často propojené. A také do mýdel ráda používá produkty pilných včel, třeba propolis nebo mateří kašičku. Prozradí nám, jak při své práci postupuje, co je na ní nejsložitější a dozvíme se, že při návštěvě její provozovny se můžeme dozvědět spoustu zajímavého i o včelách.

Přestože jeskyně coby lidská obydlí máme spjaty s pravěkem, oblibě se těšily i později. V 18. století si jednu takovou nechal u Sloupu v Čechách v pískovci vysekat zahradník a brusič optického skla Samuel Görner, který se rozhodl pro poustevnický život. Jeho kamenné přístřeší se dochovalo dodnes a patří k vyhledávaným turistickým cílům. V krajině kolem téhle severočeské obce ovšem najdeme staveb vytesaných do skal celou řadu. Společně se vydáme kupříkladu ke kapličce v Modlivém dole, kam rád jezdíval i císař Ferdinand Dobrotivý, nebo do unikátního letního divadla. A nemineme samozřejmě ani známý a nepřehlédnutelný hrad.

Historie Vsetína se začala psát na přelomu 13. a 14. století. V roce 1308 byl podle starých dokumentů Řádem templářských rytířů pronajat Vokovi z Kravař. A také v řadě dalších významných místních datech časů minulých byste našli osmičku. Navíc městem prochází osmnáctý poledník východní délky. Proto se právě tohle číslo stalo pojítkem zastávek vycházkové trasy, po které se tady můžete vypravit. Je jich, jak jinak, osm a celý okruh je dlouhý 2, 5 kilometru, takže na jeho absolvování potřebujete jen něco málo přes hodinu. Naše putování začneme u Panské zahrady, pak vás zavedeme ke kostelu a také k hvězdárně. Dozvíme se i to, kdo a kdy objevil planetku, která má stejné jméno jako město.

Zřícenině hradu Zlenice nedaleko Senohrab nejen místní říkají Hláska. Podle zbytků věže, které vyčnívají nad ostatní části. Pokud vám tahle památka bude připadat povědomá, pak nejspíš proto, že ji rodák z nedalekých Hrusic Josef Lada rád používal coby kulisu na svých obrázcích. Oblíbila si ji ale i parta milovníků historie z okolí. Vytvořili Sdružení Zlenice a usilují o to, aby byla zachována pro další generace. Zjistíme, co se jim už podařilo a také to, že láska k časům dávno minulým je přivedla i ke starým řemeslům, která dokonce předvádějí návštěvníkům. Předvedou nám kupříkladu takzvané karetkování. Pokud nevíte, o čem je řeč, dozvíte se to v reportáži.

Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Své jméno prý získala podle toho, že lidé v okolí vídali Slunce přímo nad jejím vrcholem přesně v poledne. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora. Připomeneme si nejen časy železné opony, ale i řádění orkánu Kyril v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si zdejší příroda poradila s jeho následky.