2. června 2019

Poříčí nad Sázavou získalo svou současnou podobu v 15. století sloučením tří historických osad ležících při brodu přes řeku – Poříčí, Koutů a Balkovic. Místní dominantou je tisíc roků starý románský kostel sv. Petra a Pavla postavený z žulových kvádrů. V průběhu věků se příliš nezměnil, o čemž svědčí mimo jiné otvory ve zdivu, ve kterých bylo při budování svatostánku upevněno lešení. Velmi vzácné jsou taky nástěnné malby, u nichž naši procházku obcí začneme. Pak se vydáme k řece, kde nás čeká další vzácná památka. Zhruba o sto let mladší kostel sv. Havla. Prohlédneme si jeho interiér a taky kryptu v podzemí. Dozvíme se navíc i to, co měl společného s vojskem Jana Žižky.

K nejzáhadnějším místům u nás patří neobvyklé rovnoběžné kamenné řady na vrchu Rovina na Rakovnicku nedaleko obce Kounov. Na ploše zhruba 11 hektarů jich najdete celkem čtrnáct. Dlouhé jsou až 350 metrů a tvoří je téměř tři tisíce balvanů od několikatunových obrů až po drobné kusy, které byste klidně mohli přehlédnout. Badatelé si už dlouho lámou hlavu nad tím, k čemu v časech minulých sloužily a kdo je vlastně vytvořil. Připomeneme si některé z jejich teorií, ale bude nás zajímat i to, kdo a kdy řady, které se už hodně dlouho ukrývají v lesích, objevil. A prohlédneme si dva největší obry mezi kameny.

Davida Szalaye lákalo už jako kluka spojení černého řemesla a sochařství. Vyučil se proto uměleckým kovářem a ve svém ateliéru se věnuje navrhování a výrobě nábytku, originálních svítidel, ale především ocelové figurální plastice. Inspiraci pro tvorbu čerpá v historii, nevyhýbá se ale ani tématům ryze současným. Jeho díla zdobí kupříkladu Metalovou stezku Mladou Boleslaví, po které jsme se společně nedávno vydali a obdivovat jste je mohli i na výstavách po celé zemi. Nás David nechá nahlédnout do své dílny a předvede nám, jak se ve výhni a na kovadlině rodí unikátní kousky. Prohlédneme si i některé už dokončené.

V jihovýchodní části chebské kotliny se nachází nenápadná vesnice Doubrava. Většina obcí a osad v příhraničních oblastech na západě naší země za komunistického režimu zmizela ze zemského povrchu. Tahle nejen přežila, ale podařilo se v ní uchovat unikátní soubor pro kraj typické lidové architektury. V jedné ze staveb, takzvaném Rustlerově statku, dokonce vznikl skanzen, kde si můžeme připomenout, jak se tu dřív žilo a taky hospodařilo. Prohlédneme si ho, dozvíme se, kdy tohle stavení vyrostlo, podle koho dostalo jméno a taky to, že se tu dnes nejen vystavuje, ale i žije. Mají tu i svou záhadu, v noci tu občas bývají slyšet něčí kroky.

Vysavače, pračky, sporáky, lednice, kávovary. Pro nás běžné vybavení domácnosti. Pro naše babičky to ale byla velká vzácnost. Masivního rozšíření se u nás totiž nejrůznější elektrické spotřebiče dočkaly až po druhé světové válce. Jejich počátky, proměny, ale i reklamu, která je provázela, mapuje expozice v pražském Národním technickém muzeu. Je jednou z mála svého druhu v Evropě a dozvíme se na ní mimo jiné to, které firmy se u nás jejich výrobou proslavily, kdy v Československu vznikl obor, který dnes nazýváme designem a tak trochu zavzpomínáme. Určitě mezi exponáty objevíte nějaký kousek, který jste kdysi mívali doma nebo na chalupě.

Krajina v okolí Znojma je především rájem milovníků révy a hroznů. Najdeme tu například jednu z našich nejstarších a nejslavnějších vinic Šobes. Do meandru řeky Dyje se k ní z města vypravíme na kole. Dozvíme se, že v téhle oblasti žili už naši dávní předci a stejné jméno jako vinice mělo i jejich hradisko. Čekají nás i další zajímavá místa. Naší první zastávkou bude například přes sto třicet hektarů velké vřesoviště. Je nejrozlehlejším u nás a táhne se až do Rakouska. Pak si připomeneme období, kdy se odsud ozývalo veselé klapání mlýnských kol. Ne nadarmo se lokalitě říkalo Devět mlýnů. A dopřejeme si i výhled do kraje.