24. března 2019

Barokní areál na Svaté Hoře nad Příbramí byl vybudován v polovině 17. století podle plánů architekta Carla Luraga. Nahradil původní dřevěnou kapličku, kterou nechal podle pověsti už někdy ve 13.věku z vděčnosti postavit jistý rytíř Malovec. Ve zdejších lesích ho prý přepadli lupiči, on se modlil k Panně Marii a díky její pomoci z nebezpečné situace vyvázl živý. Zázraky se tu údajně děly i v dalších dobách, a tak se komplex zanedlouho stal jedním z nejvýznamnějších poutních míst v zemi. Jeho věhlas byl takový, že areálu v roce 1905 papež Pius X. udělil titul basilica minor. Prohlédneme si největší poklady, mezi které patří soška Panny Marie Svatohorské. Možná vás překvapí, že má velmi bohatý šatník.

Děčínský Sněžník patří k nejoblíbenějším cílům milovníků horské turistiky víc než 100 let. Už v roce 1873 odsud některý z výletníků poslal pohled. Byl na něm snímek kamenné rozhledny, navržené v neogotickém slohu významným saským architektem Karlem Moritzem Haenelem. Stavba se tehdy těšila velkému zájmu a na nezájem si nemůže stěžovat dnes, přestože ze žhavé novinky se proměnila v technickou památku. Společně vyšlápneme na vyhlídkovou plošinu a připomeneme si i další budovy, které tu kdysi vyrostly. Prozradíme vám i to, co měla hora společného s prvním příjmem televizního vysílání u nás a nahlédneme do podzemí, kde se těžil fluorit.

Vojtěch Piller z Jaroměře se připravoval na kariéru v armádě. Jenže vojenskou školu v Martině v sedmnácti letech ještě před maturitou opustil. A náhodou tehdy potkal kovářského mistra, který ho zaměstnal. Vojtěchovi se černé řemeslo zalíbilo natolik, že u něj zůstal. Učil se od zkušenějších kolegů i ze starých knih. A pak si pronajal starou kovárnu, v níž nad výhní z rozžhaveného železa vytváří mříže, ploty, ale taky třeba náramky. Renovuje i staré předměty. A asi největší výzvou pro něj byly artefakty, které vyrobil pro jaroměřskou farnost. Můžeme je obdivovat v místním kostele. Pro nás Vojtěch nad výhní ukoval ze zbytku pásoviny křehkého anděla.

Na Zelené hoře u Nepomuku vznikla v roce 1465 Jednota zelenohorská. Katolická opozice proti králi Jiřímu z Poděbrad. Staré sídlo, kde se tehdy čeští šlechtici sešli, později nahradil modernější zámek. Ten zase sehrál důležitou roli ve slavných Černých baronech Miloslava Švandrlíka. Právě sem tehdy po válce narukovali odpůrci režimu – takzvaní pétépáci. Projdeme se místy, kde žili, a protože s sebou budeme mít průvodce velmi zasvěceného, dozvíme se, jak to tu v té době vypadalo doopravdy a kdo byli ve skutečnosti třeba Kefalín nebo Terazky.

Nejstarší z bezmála tří desítek zoologických zahrad u nás je ta liberecká. Letos se chystala slavit své sté narozeniny. Jenže při přípravách publikace k tomuhle jubileu badatelé zjistili, že je jí ve skutečnosti o patnáct let víc. Prozradíme vám, kdo stál u jejího zrodu a pak si samozřejmě projdeme celý areál. Zájmu návštěvníků si užívají žirafy, sob lesní, mravenečník, panda červená, surikaty, ohniví plameňáci i lachtani. Mistrovská vystoupení ocení snad každý návštěvník. Seznámíme se i se zvířaty, která byste v jiných zoo v zemi hledali marně a budou nás zajímat taky mimořádné chovatelské úspěchy zdejších odborníků. Mezi nejvzácnější druhy patří třeba zebra bezhřívá.

V krajině kolem Louňovic nedaleko Prahy se až do dvacátých let minulého století těžila kvalitní žula takzvaného říčanského typu. Slavnou tradici si místní rádi připomínají, a tak v rámci oslav 600. výročí založení obce otevřeli Kamenický skanzen a spolu s okolními vesnicemi taky vybudovali naučnou stezku nazvanou příznačně Po stopách kameníků. Jedná se o okruh v celkové délce 25 kilometrů s 13 zastaveními. Projít si ale můžete i menší části. My vás zavedeme kupříkladu k takzvaným kamenným mořím a prozradíme vám, k čemu sloužila. Dozvíme se taky, co má zdejší kámen společného s Národním divadlem a proč je dnes lokalita národní přírodní rezervací.