17. března 2019

Údolím říčky Svatavy v Krušných horách po staletí vedla důležitá obchodní cesta spojující Čechy s Německem, takzvaná Erfurtská zlatá stezka. Na její trase sevřena osmi kopci poblíž strážného hradu Neuhaus vznikla obec, kterou v roce 1370 povýšil císař Karel IV. na město. Chtěl tak získat kontrolu nad zdejší těžbou cínu, olova, mědi a stříbra. Jméno Kraslice dostala podle okolní přírody. Prozradíme vám, podle čeho konkrétně. Zjistíme taky, z jakého období pochází první zmínka o ní. Nejvýraznější dominantu Kraslic nalezneme v samém středu města. Je jí novorománský kostel Božího Těla z konce 19. století. Nahradil svatostánek původní ze 16. století, který už nevyhovoval potřebám věřících. Zajímavé je i nádraží. Místy, kudy procházela historická obchodní stezka, vede od roku 1876 Kraslická dráha. Najdete tu i muzeum téhle železnici věnované.

Už jste viděli rybu, která se dokáže pohybovat po souši? Pokud ne, máte k tomu jedinečnou příležitost v nové expozici Filipíny v plzeňské zoo. Kromě lezců obojživelných, jak se zmíněným zvláštním živočichům říká, v ní najdete i plazy a taky přenádherné exotické motýly původem z ostrovní země v Tichém oceánu. Křehcí okřídlenci se volně prolétají vyhřátým skleníkem, z lidí strach nemají a přijdete-li v pestrém oblečení, s největší pravděpodobností si na vás sednou a budete je moci obdivovat úplně zblízka. Z filipínských tropů se alespoň na skok přesuneme do expozice nazvané podle knihy Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda Past na rovníku. V den stých narozenin toho druhého z nich, který je plzeňským rodákem, do ní totiž přibyla horká novinka - model Tatry T77, první československý sériově vyráběný vůz svého typu.

V Železných horách budeme obdivovat mimo jiné kouzla paní přírody spjatá se zimními měsíci. Mrazivým královstvím by se dal nazvat útvar, který každý rok vzniká v těsné blízkosti hráze Sečské přehrady na Chrudimsku. S šířkou 45 metrů a 15 metry výšky je to největší ledopád v kraji. Za třpytivou mozaiku může takzvaná ohebská rula. Tedy rozpraskaná hornina, kterou protéká voda. Jméno jí dal hrad, k jehož zřícenině se taky vydáme. Vyrostl ve 14. století, ve tom 16. byl pobořen. Oheb se mu začalo říkat proto, že řeka Chrudimka, která pod ním protéká, se kolem ostrohu, na němž byl vybudován, otáčí o 180 stupňů. V tuto dobu si od památky můžete užít dechberoucí pohled na přehradu a její okolí. Projdeme se i dalšími zastavení Národního geoparku, dozvíme se řadu zajímavostí o jeho historii i jedinečnosti.

V rodině Štěpánky Kurfiřtové se dědí z generace na generaci už déle než 100 let šperkařské řemeslo. Věnovali se mu už její prarodiče z tatínkovy i maminčiny strany. Na co navazovat tak měla, ale v době, kdy se rozhodla osamostatnit, byla konkurence na trhu obrovská. Věděla, že uspěje jen tehdy, pokud přijde s něčím novým. A tak vymyslela, jak kameny netradičně zasazovat do drahých kovů. Nechá nás do svého království nahlédnout. Prozradí nám, jaké kameny ráda používá i to, kde je získává. Polodrahokamy na své šperky si kupříkladu vybírá na zahraničních burzách. A někdy to jsou, jak sama říká, odvážné kousky. Bude nás zajímat rovněž to, jak autorka vymýšlí jejich kombinace s kovem a kdo všechno se jejími šperky zdobí.

Ve Špindlerově Mlýně se v podzemí ukrývá obří, několikapatrový atomový kryt. Nedávno byl zpřístupněn veřejnosti. Zatímco dnes do něj sestoupíte pohodlně po schodišti, původní vchod byl téměř 16 metrů pod úrovní terénu. Obvodové stěny dosahovaly šíře až dva a půl metru a byly vylité z těch nejtvrdších betonů. Samotný vstup do bunkru chránily patery pancéřové dveře, které byly údajně schopny odolat tlakové vlně až o síle čtyřicet kilotun. Ty ale měly sloužit ke vstupu jen v době míru. V případě použití chemických či atomových zbraní by zůstaly uzavřeny a dostat se do bunkru by pro příchozího znamenalo projít složitou očistnou procedurou. Prozkoumáme celý systém, zjistíme, co v něm všechno fungovalo a mimo jiné i to, jak tu kontrolovali čistotu vzduchu.

Obec Blíževedly na Českolipsku vznikla podle historických pramenů někdy ve 13. století. Najdeme v ní několik pamětihodností. Možná překvapivě je jednou z nich místní nádraží. Bylo postaveno v roce 1888 a loni zvítězilo v anketě o to nejhezčí u nás. Minout rozhodně nemůžeme barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714. Stojí uprostřed náměstíčka, ze kterého je to už jenom kousek k první ze dvou zřícenin v okolí vesničky. Hrad Hřídelík byl založen na pískovcové skále v druhé polovině 12. věku a byl správním centrem oblasti. Později byl dokonce používán jako vězení pro provinilé kněze odsouzené církevním soudem pražské arcidiecéze. Od husitských válek krajině dominoval hrad Ronov. Vydáme se i na procházku po takzvané Husí cestě a pokusíme se zjistit, co měla společného s legendárním géniem Járou Cimrmanem.