10. března 2019

Brodem se většinou nazývala města a obce, kterými protékala řeka s tak nízkou hladinou, že se dalo bez problému přejít z břehu na břeh. Přes říčku Šemberu takhle chodívali kupci putující do Kolína i dál na jih či východ Evropy. U takzvané Trstenické stezky tu vznikla pravděpodobně zásluhou biskupa Jana I. někdy ve 12. věku trhová osada nazvaná Biskupský Brod. Už v roce 1268 byla povýšena na město, kterému se ve 14. století začalo říkat Český Brod. Bylo mu taky uděleno právo užívat hradby, z nichž část se dochovala dodnes. Prohlédneme si i místní gotické podzemí, které v dobách válek sloužilo místním jako úkryt před nepřáteli.

Radek Podolský si už jako malý kluk oblíbil dravce. Později dokonce složil sokolnické a myslivecké zkoušky a ve dvaceti letech si pořídil malou poštolku, kterou cvičil. Postupem času ho ale víc začaly lákat sovy. První dostal jako svatební dar. A rychle k ní přibývaly další. Nakonec se s manželkou v roce 2016 v Králíkách pustili do budováni naučného centra věnovaného těmto moudrým opeřencům A loni ho zpřístupnili veřejnosti. Najdeme v něm zástupce téměř všech evropských druhů a dozvíme se o nich spoustu zajímavosti. Těšit se můžete kupříkladu na sovici sněžní, kterou znají nejen děti zejména z filmů o Harrym Potterovi. Zjistíme, jak tihle noční opeřenci vidí, slyší a orientují se.

Hrad Egerberk vyrostl u Klášterce nad Ohří pravděpodobně na samém počátku 14. století. Tyčil se v nadmořské výšce 548 metrů na Černém vrchu, který je součástí Doupovských hor. Jeho prvním majitelem známým z písemných pramenů byl Vilém z Egerberku. Zmiňován je v nich už od roku 1317, nejdřív coby odpůrce a později přítel krále Jana Lucemburského, kterého provázel na všech výpravách. Čilý ruch na tehdy honosném sídle vládl až do nástupu renesance, pak osiřelo. Do dnešních časů se dochovalo jen torzo. Při jeho prohlídce se dozvíme, kdo z hradu udělal jedno z nejhonosnějších sídel v zemi, jak dopadl jeho majitel, který drancoval panství svého souseda a jakou má před sebou památka budoucnost.

Jmenuje se Claudia, je jí 45 let a proslavila Československo po celém světě. Řeč je o legendárním nápojovém setu z Nového Boru. Pro české sklářství zlomový výrobek se zrodil v době, kdy se v naprosté většině hutí přecházelo od ruční práce ke strojové. Najdete ho i na reprezentativní výstavě českého a slovenského nápojového skla v muzeu v Jablonci nad Nisou, která mapuje vývoj jednoho z našich nejspěšnějších oborů. Křehkou krásu vytvořenou našimi mistry si prohlédneme i my. Navíc ovšem nakoukneme taky do míst, kde se rodí. Zavzpomínáme na muže, který stál u jejího zrodu a budeme sledovat, jak se sklářská výroba v minulém věku proměnila.

Jesenice u Rakovníka bývala ještě na počátku 20. století doslova pojmem mezi kameníky. Ve zdejších lomech se totiž těžila kvalitní žula, která posloužila mimo jiné na vybudování mostu Legií u Národního divadla nebo podstavce monumentálního pomníku císařovny Marie Terezie ve Vídni. V okolí městečka dodnes najdeme řadu vzpomínek na tuhle slavnou éru, ale i řadu dalších pamětihodností. Provede vás mezi nimi naučná stezka Jesenicko. Je to patnáctikilometrový okruh s třinácti zastaveními. Dojdeme například ke kameni, který upozorňoval kupce na povinnost platit mýto, ale taky k viklanu, který se v minulém století přestal viklat. Bude nás zajímat, proč.

O Malešovu na Kutnohorsku se historické dokumenty zmiňují už v roce 1303. V roce 1424 se u něj odehrála jedna z bitev husitských válek. Až do poloviny 19. století byl centrem malého panství, takže není divu, že tu stávala tvrz a taky zámek. Právě v něm bylo nedávno otevřeno originální muzeum. Jeho expozice mapuje významné historické události, ovšem poněkud neobvyklým způsobem. S nadhledem a humorem. Zjistíme třeba, jak se dá otáčet koly dějin nebo proč se údajně červeným telefonem, který tu mají, volávalo do amerického Bílého domu. Nezapomeneme ovšem ani na další zajímavosti Malešova. Na už zmíněnou tvrz a taky na kostel sv. Václava, který dominuje náměstí.