17. února 2019

Ladův kraj je turistický region ve středních Čechách, kousek od Prahy. Pojmenován je podle Josefa Lady, autora známého kocoura Mikeše. Ten svou inspiraci často čerpal z kraje kolem rodných Hrusic. Na řadě svých ilustrací zachytil i zříceninu zlenického hradu Hláska ležícího jižně od obce Senohraby. I k němu se dnes společně vydáme. A prohlédneme si samozřejmě taky Senohraby samotné. Ještě v roce 1880 bývaly malou obcí s několika desítkami domů. Díky vybudování železniční trati vedoucí z Prahy do Benešova na konci 19. století se však staly lákadlem pro letní hosty. Vyrostla tam řada honosných vil, ale taky vyhlášené říční lázně. Do těch za odpočinkem z metropole jezdila dokonce celá řada známých osobností.

Určitě jste se už někdy setkali s malým domečkem, v němž se ukrývají panenka s panáčkem. Když ven vyjde panenka, můžeme se těšit, že bude hezké počasí. Pokud vykoukne panáček, měli bychom se připravit na to, že sluníčka si moc neužijeme. Takovéhle dřevěné chaloupky vyrábí Radek Opluštil z malé vesničky Pavlov na Mohelnicku. Přivedla ho k tomu vlastně náhoda. Jeho babičce se rozbila pamětní, kterou měla doma. A on jí chtěl pořídit novou. Jenže žádnou nesehnal, a tak se rozhodl, že ji udělá. Prozradí nám, kde se to naučil, co všechno musel nastudovat a jak dlouho trvalo, než měl dárek pro babičku hotový. A taky to, proč nezůstalo u té jedné a dnes má na výrobu meteodomečků firmu.

K architektonickým perlám Prahy patří i Bílkova vila. Jméno dostala po svém majiteli a staviteli, slavném sochaři Františku Bílkovi. Při prohlídce téhle památky si připomeneme nejen její budování, ale i umělcův příběh. Narodil se v Chýnově na jihu Čech. Nejprve chtěl studovat malířství, ale kvůli částečné barvosleposti se nakonec přesunul na sochařství. Získal stipendium v Paříži, kde vytvořil některá svá známá díla. Po návratu domů žil nějaký čas v rodné obci a pak se s manželkou pustili do stavby rezidence v metropoli. František Bílek sám vytvořil návrh její podoby i uspořádání.. Nechal se inspirovat přírodou. A chtěl taky propojit prostory, v nichž bude tvořit s těmi rodinnými. Jak se mu to povedlo, o tom se přesvědčíme.

Letošní zima přeje vyznavačů lyžování. Sjezdového i v bílé stopě. Užívat si můžou i v Jeseníkách. My se vydáme na výlet od turistické chaty Paprsek k oblíbenému cíli milovníků hor Ramzové. Chata Paprsek vyrostla na kopci zvaném Výhled. Přesvědčíme se o tom, jak příznačné tohle jméno je. Čilý ruch tu vládne i dnes. Projde tudy v letní i zimní sezóně několik stovek turistů denně. Pod chatou se nachází ski areál, který nabízí dobré podmínky pro milovníky sjíždění svahů a taky jeden z největších snowparků v Česku. A ještě jednu zajímavost tu najdete. Dřevěnou kapličku zasvěcenou sv. Kryštofovi. Zajímavou stavbu si prohlédneme i v Ramzové. Je to kaple postavená na kopci 19. století a zasvěcená poutníkovi, který se jmenoval Roch.

Radek Stuchlík z Nového Bydžova roky sbíral anglické historické motorky. Pak se koníčkem jeho ženy staly staré kočárky pro panenky a hračky. A jak už to tak bývá manželčin koníček se stal Radkovým velkým koněm, kterému se časem začal věnovat spíš on sám. V létě loňského roku se v bývalém areálu skláren manželé pustili do budování muzea pro své poklady. A v prosinci už uvítali první návštěvníky. Mezi víc, než dvanácti sty exponáty jsou mimo jiné k vidění vzácné panenky převážně německých a francouzských výrobců. Snad každá má svůj příběh. Na své si ale přijdou i kluci. Pro ně je tu připravena například modelová železnice. A nechybějí ani zajímavá autíčka či parní strojky.

Libiš na Mělnicku dostala údajně svůj název podle kněžny Libuše, která zde nechala podle pověsti postavit pohanský chrám. U rychtáře na zahradě nechala prý zase zakopat železnou korunu pro krále ze selského lidu. My se ale vypravíme za jinými poklady. Obec se pyšní jednou katolickou památkou, o níž moc lidí neví. Interiér místního kostela sv. Jakuba Většího přitom doslova bere dech. Svatostánek postavený ve 2. polovině 14. století má původní středověkou výzdobou pokryté všechny stěny lodi i presbytáře. Jako první příchozí uvidí sv. Kryštofa. Lidi totiž věřili, že jeho obraz má ochrannou roli. Objevují se tu taky výjevy ze života Panny Marie a Krista, umučení sv. Vavřince, Klanění tří králů a další.