14. října 2018

Moravské Třebové se právem říká renesanční perla Čech. Díky spoustě dochovaných památek byla v roce 1956 vyhlášena památkovou rezervací. My jsme si nedávno prošli Křížový vrch a nyní se porozhlédneme po centru města. Kromě dochovaných měšťanských domů, radnice nebo zámku stojí za návštěvu i chrám Nanebevzetí Panny Marie. Je tak trochu nenápadný uprostřed těsné zástavby, ale když vejdete dovnitř, uchvátí vás barokní fresková výmalba i honosná sochařská díla. Svatostánek je v historických pramenech zmiňován už v roce 1270. Po ničivém požáru na počátku 18. století ho tehdejší majitel panství kníže Josef Adam z Lichtenštejna nechal přestavět do dnešní barokní podoby. Prozradíme vám o něm i další zajímavosti.

Na strategické místo mezi rybníky Markovec, Prostřední a Škaredý zavedl své lidi 25. března roku 1420 hejtman Chval Řepický. Mezi nimi zaujal pozici Jan Žižka. Na hrázi se postavilo 12 bojových vozů a začal boj proti přesile královských vojáků. Šlo o první velkou bitvu husitských válek, po níž se začalo formovat vojsko, kterému velel slavný vojevůdce. Slavnou událost připomíná 16 metrů vysoká socha. Pro stavbu pomníku se rozhodla okolní města po vzniku Československé republiky. Autorem projektu byl Emanuel Kodet a stavitelem František Kulíř. Zapojili se místní obyvatelé, kteří vozili materiál - písek, vápno. Kámen pochází z blízkých Mladějovic. Legendární bitvu, v níž kališníci porazili mnohem početnější a vyzbrojenější vojsko, připomínají v sudoměřském areálu taky novodobé sochy – husitští bojovníci ze dřeva.

V bezprostřední blízkosti známé budovy Národního technického muzea v Praze stojí od roku 1939 další velmi podobná. Sídlo Národního zemědělského muzea je dílem architekta Milana Babušky. Obě stavby měly tvořit základ široké promenády vedoucí až k Pražskému hradu. V loňském roce prošly expozice věnované našemu zemědělství velkou proměnou. Společně teď vyprávějí příběh o všem mezi půdou a talířem. Dozvíte se kupříkladu spoustu zajímavostí o rybářství. Tahle expozice dokonce za své zpracování v roce 2015 získala cenu Gloria Musealis. Na své si tu přijdou velcí i malí návštěvníci. A málokdo odolá výhledu na naši metropoli ze střechy, kde je zároveň k vidění bylinková zahrada.

Na jižní Moravě se daří nejen vinné révě, ale taky mandloním. Tradice jejich pěstování v kraji sahá do 17. století. Mandloňové pecky se tam pravděpodobně dostaly z Asie nebo Afriky. Ty pak zdejší hospodáři jednotlivě vysazovali ve vinařských tratích. U Hustopečí byly po druhé světové válce vysázeny první mandloňové sady. Měly zajistit dodávky plodů pro tehdejší československý cukrářský průmysl. Po roce 1989 však přestal být o úrodu zájem. O záchranu přírodního skvostu se téměř o dvacet let později postarala hustopečská radnice. Pěšky nebo na kole tam dnes můžete vyrazit po dvou trasách Mandloňové naučné stezky. A taky máte možnost vyšlápnout dvaašedesát schodů na 17 metrů vysokou rozhlednu.

Manželé Ivo a Gabriela Slámovi ze Znojma společně vyrábějí prořezávanou užitkovou a figurální zahradní keramiku z červené terakotové hlíny, která se těží v okolí Šatova. V jejich šlépějích dnes kráčejí i dcery. Za zmínku zcela jistě stojí, že keramik a modelář, Ivo Sláma má na svém kontě řadu výstav doma i v zahraničí. V roce 2006 byl dokonce ve finále evropského festivalu keramiky ve Francii z šestnácti set soutěžích vybrán mezi dvacet nejlepších tvůrců starého kontinentu. Společně nahlédneme do dílny a pokusíme se zjistit, jak se jejich díla rodí. Část výrobků dělají takzvaně z volné ruky. Bude nás zajímat, jak si připravují materiál a jak hotové kousky zdobí. A taky to, kde hledají inspiraci.

Vizovické vrchy výraznými kopci neoplývají. Výjimku tvoří zdaleka viditelný Komonec. Na výlet k němu vyrazíme z Podhradí, malé vesnice na úpatí vrchu. Ke zdejší svérázné architektuře patří roubená zvonička, typická pro oblast Luhačovského Zálesí. Jen o kousek dál pak narazíme na další památku, turecký kříž. Komonec i jeho okolí jsou opředeny řadou bájí a legend, které si tu lidé po staletí vyprávějí. Jedna z nich se váže i ke studánce zvané Sojsinka. Připomíná příběh nešťastné lásky. Prozradíme vám, jak to všechno bylo i to, jak přišla studánka ke svému neobvyklému jménu. A pak už nás čeká Komonec. Vrchol se nachází ve výšce 672 m nad mořem. A jeho název je odvozen od nedaleké obce Komňa, jejíž obyvatelé se na něm při vpádu Turků na Moravu ukrývali.