9. září 2018

Na zámku v Konojedech v severních Čechách objevil v roce 1729 páter Koniáš tisíce zakázaných knih, které posloužily jako důkaz proti majiteli panství hraběti Šporkovi, velkému odpůrci rekatolizace a zastánci náboženské tolerance. Jen o pár desítek let později Šporkovi potomci sídlo zbořili a na jeho místě vybudovali klášter katolického řádu servitů. Ani řeholníkům ale nesloužila stavba dlouho. Nedlouhé poté přišly josefínské reformy a klášter byl zrušen. A tak si ho rodina koupila zpět a upravila ho znovu na zámek. Jak to s památkou bylo dál, proč jí hrozila úplná záhuba a kdo se postaral o její záchranu, to všechno při její prohlídce zjistíme.

K chloubám jihočeské Bechyně patří Duha. Slavný most klenoucí se už bezmála sto let přes řeku Lužnici. V době svého vzniku významně ulehčil místním dopravu po železnici. Umožnil totiž přivést trať mezi Táborem a Bechyní blíž k městu. Nás po něm sveze dáma v letech s poetickým jménem Elinka. Náš nejstarší elektrický vůz, u jehož zrodu stál český Edison, vynálezce František Křižík. Ten měl hodně společného i se zmíněnou dráhou. Bude nás zajímat, kdy vznikla, v čem byla výjimečná a stejně tak prozkoumáme i Elinku. Navíc vám prozradíme, kdy se s ní po kolejích na jihu Čech můžete svézt nejen prostřednictvím naší kamery.

Při návštěvě Moravské Třebové bychom kromě zámku nebo renesanční radnice neměli minout Křížový vrch nad městem. Na počátku 16. století na něj místní panstvo přesunulo z centra hřbitov. K němu se chodilo po takzvaných Schodech mrtvých, které byly vybudovány ve druhé polovině zmíněného věku. Na vrcholu ale najdeme i další zajímavé pamětihodnosti. Jednou z nich je hřbitovní kostel Nalezení sv. Kříže, který pochází zhruba ze stejné doby. Při opravě dřevěných lavic v roce 1896 byly v podlaze nalezeny renesanční náhrobníky. Zajímavostí je, díky čemu se dochovaly a mohly vytvořit největší soubor těchto památek u nás. A přidáme ještě jednu smutnou místní legendu.

Letos v červnu rezonovalo v Bahrajnu na zasedání Výboru organizace UNESCO jméno severočeského Žatce. Probírala se totiž jeho nominace na seznam památek kulturního a přírodního dědictví coby města chmele. Odborníci se ovšem shodli na tom, že dlouhou tradici pěstování a zpracování zeleného zlata připomíná i řada staveb v jeho okolí a zápis si zaslouží všechny společně. Naši procházku začneme v Chmelařském muzeu v Žatci, které se pyšní největší expozicí svého druhu na světě. Je součástí unikátního Chrámu chmele a piva. V něm si můžeme připomenout, že je to právě žatecký poloraný červeňák, jenž drží už drahnou dobu pozici nejkvalitnější odrůdy planety. Pak se zastavíme v několika vesničkách, v nichž se dochovaly zajímavé památky. Obdivovat budeme třeba starou sušárnu.

Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová patří k největším postavám českého sklářství. Jejich tavené plastiky obdivuje už od padesátých let minulého století skoro celý svět. V Železném Brodě, kde společně tvořili, ovlivnili několik generací výtvarníků. My nahlédneme do prostor, kde můžeme obdivovat díla obou zmíněných mistrů, ale i do ateliéru, kde vznikají unikátní metodou velké skleněné plastiky dnes. Bude nás zajímat, jak jejich výroba vypadá a kde všude je o ně v současnosti zájem. Pokud byste zrod téhle křehké krásy chtěli sledovat na vlastní oči, pak vás bude určitě zajímat, že v rámci akce Skleněné městečko budou v Železném Brodě příští víkend otevřené dveře všech galerií i mnoha sklářských dílen.