20. května 2018

Zámek v Častolovicích patřil dlouho rodu Šternberků. Před druhou světovou válkou na něm vyrůstala i Diana Šternberková, pak ale musela s rodiči svůj domov opustit. V devadesátých letech se vrátila a začala sídlu dávat podobu, kterou znala ze svého dětství. Vrátila sem i spoustu osobních věcí, jakými jsou například sbírka porcelánových ptáčků nebo šperky a figurky, které vyráběla její maminka, paní Cecílie, aby uživila rodinu během emigrace při pobytu v zahraničí. K nejcennějším vzpomínkám patří domeček pro panenky, s nímž si sama hrávala. Návštěvníci můžou zavítat do celkem 12 pokojů a taky si prohlédnout jeden z největších renesančních sálů u nás. Příjemná je i procházka parkem nebo prohlídka zámecké minizoo.

Jižní Čechy, to jsou především rybníky a taky téměř pohádkové vesničky. V řadě z nich najdeme stavení vybudovaná zejména v druhé polovině 19. století ve stylu selského baroka. Víc, než dvě desítky se jich dochovaly taky v Záluží u Vlastiboře. Společně se porozhlédneme nejprve po návsi. Domy s půvabnými štukovými výzdobami štítů nás přenesou do časů, kdy se tu život točil kolem zemědělství. Nechyběla samozřejmě ani kovárna. Byla obecní a mistrům černého řemesla se pronajímala vždy jen na sedm let. Po druhé světové válce se změnila na autobusovou čekárnu. Po letech se ale Václav Vaněk rozhodl, že ji obnoví. A tak nahlédneme. Vytvořil tu taky expozici loutek, zejména těch z okolí.

K legendám mezi automobily patří naše Škodovky. Příběh vzniku slavné značky, ale taky vozy, s nimiž jejíž zakladatelé dobývali svět už v počátcích rozmachu těchto přibližovadel, nás čekají v nové expozici Škoda Auto muzea v Mladé Boleslavi. Dozvíme se, kdy z bran továrny vyjel první automobil, v němž samozřejmě cestujících neměli ani zdaleka takové pohodlí jako v dnešních modelech. Dokázal však přejet i Alpy. A těšit se můžeme na řadu unikátů. Kupříkladu na vůz, kterým jezdil náš první prezident, nebo ten, kterým brázdil silnice Karel Čapek. Šanci mají i návštěvníci, kdo by chtěli nahlédnout do výroby a sledovat, jak přicházejí na svět současné škodovky.

Branou Čech se budeme toulat na severozápadě naší země. Porta Bohemica je doslova mystickým přírodním dílem. Labe si tu vyhloubilo cestu mezi skalními útvary. Porozhlédneme se po krásách kraje z výšky a zastavíme se i na Tříkřížovém vrchu. Lodníci plavící se na řece pod ním, prý vídali tajemné plamínky. Ty měly představovat prokleté duše, které ukončily svůj život skokem ze skály do Labe. Podle jedné verze to byly tři nešťastně zamilované sestry. Před skokem se údajně spolu svázaly copy. Podle další tu spáchala sebevraždu krutá velitelka loupežníků Alberta. Ta prý trýznila lodníky střelbou z luku. Ať to bylo jakkoli, tři kříže tu prokazatelně stojí od 16. století. Ale velmi významné tohle místo bývalo už v pravěku. Stálo tu totiž obrovské hradiště. Zajímavých míst však v soutěsce najdeme víc.

Dýmky nejrůznějších tvarů se rodí už roky v dílně Karla Kršky z Drnovic na Blanensku. Pod jeho rukama jich vzniklo víc než dvanáct tisíc. K téhle práci se dostal už před lety. Jeho kolega v továrně totiž ve volných chvílích dýmky zdobil. A když jednou onemocněl a nemohl vyřídit objednávku, Karel zaskočil. A pak začal dělat celé kousky od A až do Z. Nejčastěji používá na jejich výrobu italský briár. Ten je prý houževnatý a taky odolný vůči vysokým teplotám. Při tvorbě se jeden z nejúspěšnějších českých dýmkařů řídí především kresbou dřeva. Je velký perfekcionista, takže neváhá své dílo dlouho upravovat, aby splňovalo jeho představy. Dnes mu pomáhá i jeho syn David.

Po stopách malíře Jana Zrzavého se vydáme Vysočinou. Naše putování začneme ve škole v obci Okrouhlice. Postavena byla v roce 1880 a o deset let později se v ní řídícímu učiteli a jeho ženě jako šesté dítě narodil syn Jan. Už od mládí ho to táhlo k malířskému plátnu. A taky do Francie, kam poprvé odjel v sedmnácti letech. Po Mnichovské dohodě ale na zemi galského kohouta zanevřel a vrátil se domů do vlasti. Od roku 1959 pak pobýval i v rodné obci. Krajinu, kde vyrůstal, taky zachycoval na svých obrazech. Do míst, která měl rád, nás zavede stezka s deseti zastaveními. Jedním z nich je třeba hrad v Lipnici nad Sázavou, který Jan Zrzavý zvěčnil v roce 1940.