6. května 2018

Litoměřice patřívaly k nejvýznamnějším městům naší země. A tomu taky odpovídalo množství honosných staveb. Řada z nich se dochovala dodnes a my se při jejich prohlídce můžeme přenést do doby největší slávy a bohatství. Několik architektonických památek najdeme i na náměstí, kterým se společně projdeme. Kdysi se jmenovalo Tržní, později Masarykovo či Hitlerovo, dnes Mírové náměstí. S rozlohou bezmála dvou hektarů patří k vůbec největším v Čechách. Ze všech čtyř stran ho obklopují měšťanské domy, které si dochovaly historický ráz. Přehlídce skvostných budov místní honorace vévodí pochopitelně stará radnice dokončená v roce 1539. Budova, v níž už přes sto let sídlí muzeum, je nejstarší renesanční v městském prostoru v celé naší zemi.

Jozef Fričovský z Rožnova pod Radhoštěm se věnuje výrobě pastevních zvonců. K téhle práci se původní profesí řidič autobusu dostal až při odchodu na zasloužený odpočinek. Nemá na to tudíž žádné školy, učil se od svého kamaráda. A je na první pohled jasné, že ho tvorba opravdu těší. Nahlédneme do jeho dílny a zjistíme, co všechno taková výroba obnáší. Bude nás zajímat i to, jaký materiál používá a kde ho získává. Pan Jozef nám předvede celý postup od nastřihání a tvarování plechu. Včetně kroků, které jsou nejnáročnější. Nenecháme si ujít ani velké finále, kterým je zavěšení srdíčka. A nezapomeneme si samozřejmě poslechnout, jak jeho výtvory zní. Každý má jiný hlas. Ani dva shodně velké neznějí stejně, jak se samy přesvědčíme.

Jeden z nejmenších zooparků u nás najdeme na Jesenicku v obci Lipové-lázně. Vybudovali ho manželé Augustýnovi. Dlouho chovali doma uprostřed města Jeseník papoušky a jednu opičku makak. Už tehdy se v jejich hlavě zrodil nápad na vybudování malé zoofarmy. A když se jim ke koupi naskytla bývalá usedlost v nedaleké Horní Lipové, bylo rozhodnuto. Na zahradě vybudovali i rybníček, který obývá páreček černých labutí s jedním malým potomkem. Hned vedle mají výběh pštrosi emu a lamy. Papoušci si zase jen tak volně poletují po areálu. V minizoo najdeme bezmála čtyřicet druhů zvířat. Těšit se můžete například na lemury, papoušky nebo leguána. K největším chloubám patří kočkovité šelmy. Seznámíme vás kupříkladu s tygří slečnou Deanerys.

Milovníky jarních květin potěšíme návštěvou v Rakoveckém údolí na jihu Moravy. Rok co rok tu najdou doslova koberce bledulí. Ty ale nejsou jedinými zajímavými rostlinami, které můžou v lokalitě obdivovat. Připomeneme si i několik pamětihodností v okolí, mimo jiné větrný mlýn v Ruprechtově. Postavil ho Cyril Wágner v roce 1873. Původní větrné kolo se čtyřmi lopatkami bylo nahrazeno Halladayovou turbínou, která má třikrát větší výkon. Dnes je stavba technickou památkou, jedinou svého druhu v Česku i celé Evropě. Dvoutunové zařízení se otáčí ve výšce 16 metrů nad zemí. Ruprechtov se ale pyšní i dalším historickým pokladem -- doškovou chalupou z počátku 19. století. Jedinou dochovanou z tradičních stavebních materiálů – hlíny, dřeva a slámy. Hlína z vepřovic byla použita na obvodové zdi, střecha je ze slaměných došků a trámoví klasicky dřevěné.

Tušíte, co to znamená – Vyrobeno v Tatře, ale Tatrovka to není? Přesně takhle se jmenuje výstava, na kterou se vypravíme do muzea v Příboře. Představuje výrobky, které vznikly více či méně tajně pod rukama šikovných a taky podnikavých zaměstnanců kopřivnické a příborské továrny Tatra. A mezi třemi stovkami exponátů nás čekají skutečné poklady. Ve velkém se v podniku dělaly třeba sáňky. Kuriozitou jsou naopak zařízení na přípravu párků v rohlíku na plynovém sporáku, „nesmeky“ pro chůzi zledovatělým terénem, želízka na stepovací boty nebo součástky na banjo. Tatrovkou prošla i Věstonická Venuše, respektive její kovový odlitek. Bude nás zajímat rovněž to, kde autoři výstavy tyhle poklady pocházející zejména ze 70. a 80. let minulého věku získali.

Kaňk je dnes předměstím Kutné Hory, ale ve středověku býval samostatným městem. A rozhodně ne chudým. Pod zemí se tu totiž nacházelo bohatství vskutku nevídané. Dozvíme se, jak dlouho se dobývalo a co všechno místním lidem přineslo. V 16. století dávala ruda až 650 gramů stříbra z každé tuny vytěžené horniny. V té době se město překotně rozrůstalo a stavělo se na haldách přímo u ústí šachet. Vyjádřením nezávislosti na blízké Kutné Hoře bylo zřízení vlastní radnice. V roce 1510 zakoupili zdejší páni pro své radní Bebtovský dům. Z přestavby v té době se zachoval v průčelí z kamene vytesaný znak Kaňku. Je na něm znázorněn archanděl Gabriel, který drží štít s hornickým nářadím – mlátkem a želízkem. A po prohlídce pamětihodností si vyšlápneme si na vrch, který je oblíbeným cílem turistů.