22. dubna 2018

Bývalé královské město Kadaň se pyšní dlouhou historií a taky řadou cenných pamětihodností. Turisté se po nich můžou rozhlédnout například z radniční věže, která patří k místním pokladům. Vyrostla totiž už v 16. století. Zjistíme taky, kdy byl v Kadani vybudován hrad. Byl součástí městského opevnění, které se dochovalo do dnešních dnů v obdivuhodné celistvosti. Hradební zeď se táhne takřka po celém obvodu historického jádra. Najdete tu i několik obranných bašt. Vstup do Kadaně střežily čtyři brány, dochovaly se Žatecká s barbakanem a Mikulovická. Ta dodnes disponuje i branskou věží, která je přístupná veřejnosti. Expozice v ní připomíná úděl stráží dohlížejících na bezpečí obyvatel. Pozornost si zaslouží i několik sakrálních památek.

Proč se říká, že je někdo pyšný jak páv, to se pokusíme zjistit v Pardubicích. Na tamním zámku totiž žijí víc než dvě desítky těchto okouzlujících opeřenců. Dozvíme se, kdy se v areálu usadili, kde nocují, kdy se ráno probouzejí a spoustu dalších zajímavostí o jejich životě a chování. Vyhlášená chlouba těchto krasavců jsou ve skutečnosti prodloužené krovky ocasní. Ty pak páv rozvírá do vějíře, typického pro samce v toku. Při tanci a dvoření se samici je hluchý stejně jako třeba tetřev hlušec. Odborníci taky zjistili, že samci, kteří mají delší ocasní pera a více ok na nich, jsou úspěšnější při páření. Dalo by se říct, že páv v mnohém připomíná na první pohled obyčejné slepice. Stejně běhá a létá, což je prý u tak mohutného ptáka s dlouhým ocasem k tomu překvapivé.

Hanácké lidové kroje se staly osudem Jarmily Vítoslavské z Troubek na Přerovsku. Jejich výrobě se věnuje už několik desetiletí. Prozradí nám, co ji k téhle práci přivedlo a taky nám tenhle slavnostní oděv představí. Doslova klenotem je parádní sukně. Ženy ji oblékaly jen několikrát do roka. Při výjimečných příležitostech jako je svatba, křest nebo slavnost božího těla. Říká se jí varhanová, protože byla stále složená a připravená jen pro výjimečné předvedení kroje. Celá paráda je výsledkem stovek hodin mravenčí práce. Každá část má svou funkci i příběh. Zadní část kordule zdobí například obloučky, kterým se na Hané říká frke. Podle jejich počtu se poznalo, zda je majitelka kroje bohatá nebo chudá. Když chyběly, bylo to s jejím jměním zlé.

Na kole se vydáme do míst, která byla několik desetiletí pro civilisty zakázanou zónou. Do bývalého vojenského prostoru Ralsko. V tamních lesích se dodnes ukrývají zbytky zrezivělé a často nevybuchlé munice. Cyklisté se ale můžou takřka panenskou přírodou bez obav toulat po vyznačených cyklotrasách. My vyrazíme po staré generálské, jak se říká jedné z páteřních. První zastávku si dopřejeme u obory Židlov, kterou obývá mimo jiné i stádo zubrů. Spatřit tyhle plaché obry se ale podaří málokomu. Zato Ještěd se slavným vysílačem a hotelem nebo Ralsko se zříceninou hradu neuniknou nikomu. Za první republiky stávalo v oblasti zhruba dvacet vesnic a osad. Připomeneme si osudy několika z nich a taky to, co jejich existenci dnes připomíná.

V Předíně na Vysočině se dobývalo zlato. Čeká nás pověst, která se váže k objevení tohohle vzácného bohatství, a projdeme se místy, která těžbu připomínají. Navíc pozor, narazit tu na lesklý kov prý při troše štěstí můžete dodnes. Nejstarší historie dolování v okolí Předína spadá zhruba do stejné doby jako vypuknutí stříbrné slávy královského města Jihlavy. Prospektoři tehdy při svých průzkumech došli až sem a objevili tu bohatství ukryté pod zemí. Získávalo se tehdy například na říčce Brtnici. Později došlo opakovaně k obnovení těžby, takže ve finále se v oblasti vzácný kov dobýval celkem čtyři století. Definitivní útlum přinesla třicetiletá válka. Vydáme se i do malého muzea, které zlaté časy připomíná.