4. března 2018

Dominantou Velké Bíteše je kostel sv. Jana Křtitele s dvojicí věží zakončených báněmi maurské konstrukce. Ve svých útrobách skrývají hned pětici zvonů. Čtyři z nich jsou přitom původní a jejich hlas se do okolí rozléhá už víc než půl tisíciletí. Opevnění svatostánku bylo spjato s budováním opevnění městského. Mělo sloužit coby ochrana místních obyvatel v případě ohrožení. Původně bylo opatřeno vodním příkopem a jediná přístupová cesta do tohoto prostoru vedla přes padací most a hradební bránu. Ani tento důmyslný systém však nebyl nepřekonatelný. Kostel byl vydrancován třeba v roce 1435 rozprchlými tábority a hned dvakrát za třicetileté války. Po podobných událostech a taky požárech pak probíhaly stavební úpravy chrámu. Prozradíme vám, kdy získal svou současnou podobu.

Marie Roháčková z Bobrové na Žďársku si nikdy nepřipadala jako sběratelka panenek, přestože malých krasavic shromáždila úctyhodně množství. S úsměvem o sobě tvrdí, že je spíš záchranářka, protože mnohé z nich se k ní dostaly v žalostném stavu. Prvních 10 jich vyspravila v roce 2011 a od té doby se její sbírka rozrostla natolik, že se rozhodla za podpory celé rodiny otevřít v obci muzeum. To se prakticky přes noc stalo největší místní turistickou atrakcí. Pokud byste se při jeho prohlídce pustili do počítání, zjistili byste, že se v něm zabydlelo kolem dvanácti set panenek. Společně si prohlédneme největší poklady a bude nás zajímat, která byla tou první, s níž si Marie v dětství hrála a taky to, jestli si některé exponáty oblíbila víc než ty ostatní.

Obec Říčky najdete v západním výběžku Orlických hor. Na svazích vrchů Zakletý, Komáří a Anenský a částečně v údolí, které vyhloubily četné potoky. Dnes sem míří zejména turisté. V létě je lákají trasy pro pěší i cyklisty, v zimě si zase milovníci lyžování přijdou na své v moderním areálu na vrchu Zakletý. Je to místo, kam jen málokdy dosáhne sluníčko. Právě díky tomu se na jeho svazích dlouho drží sníh. My se ale nejprve společně vydáme na malou procházku po obci. První zmínky o ní pocházejí už z 16. století. Většího rozvoje se ovšem dočkala až po příchodu dřevorubců z Krkonoš, kteří tady mýtili lesy a dodávali dřevo do Kutné Hory. Zastavíme se u zdejšího kostela, bývalé školy a taky u malebných chaloupek, které zdobí svahy i údolí.

Oblíbené téma Indiánů se vrátilo do pražského Náprstkova muzea, byť jen dočasně. Mimořádná velkolepá výstava nazvaná jednoduše Indiáni představující kultury západní polokoule od Aljašky až k Ohňové zemi zaplnila dvě patra výstavních prostor a potrvá až do září letošního roku. Dobrodružná cesta fascinujícím světem indiánů začíná už před vstupem do budovy. Návštěvníci se můžou těšit na fotografie i originální audio či videonahrávky. A především na autentické předměty, které na svých výpravách získali čeští cestovatelé. Patří mezi ně třeba ženský bizoní plášť. V polovině 19. století ho přivezl samotný zakladatel muzea Vojta Náprstek. Tenhle exponát napovídá, že celé přízemí je věnováno kulturám severní Ameriky. V prvním patře se zase přeneseme do nitra amazonské džungle a seznámíme se s jejími obyvateli.

Jedním z nejstarších dochovaných objektů severně od Olomouce a chloubou Mohelnice je takzvaný Biskupský hrádek. Vznikl nejpozději ve 13. století. Jeho příběh začali psát olomoučtí biskupové. Zdejší panství jim totiž v té době patřilo a potřebovali mít důstojné místo pro své pobyty v něm. Později ve 14. století se hrad dostal do majetku mohelnického fojta a v 16. věku se stal farou a sídlem děkana. Římskokatolická fara a děkanství v domě sídlila až do poloviny 20. století. V přízemí objektu, v renesančním sále, najdeme vzácnou malbu ze 16. století s podobenstvím o boháči a Lazarovi z evangelia svatého Lukáše. V prostorách bývalého církevního sídla se ale vypravíme i do historie regionu. V současnosti se v nich totiž nachází i Muzeum Mohelnicka.