11. února 2018

Karviná proslula především díky těžbě černého uhlí. Nás ovšem budou zajímat i další okamžiky její dlouhé historie a taky památky, které ji připomínají. A že jich tu za těch 750 let od doby, kdy byla poprvé zmíněna v písemných pramenech, vyrostlo opravdu dost. Nejvíc jich najdeme v městské části Fryštát. Tu zdobí i stejnojmenný zámek, který si společně prohlédneme. Dozvíme se i něco o jeho pánech. Ti poslední, hraběcí rod Larisch – Mönnichů, byli díky úspěšnému podnikání velmi bohatí. A na výzdobě svého sídla očividně nešetřili. Jednotlivé místnosti pak pojmenovali nejčastěji podle toho, k čemu hlavně sloužily. Najdete tu například Hudební salon, ale taky Růžový či Orientální salónek. Minout ovšem nemůžeme ani kostel, díky němuž se Karviné říká česká Pisa.

Milovníky sportu potěšíme zastávkou v nedávno otevřeném Ski muzeu v Harrachově. Připomíná slavnou místní tradici skoků na lyžích. U jeho zrodu stáli Bratři Stanislav a Josef Slavíkovi, kteří se stejně jako skoro všichni kluci narození v Harrachově kdysi spouštěli ze zdejších můstků. A láska k téhle divácky atraktivní disciplíně jim vydržela i v dospělosti. Jejich snem byla vlastní stálá expozice jí věnovaná, a tak jezdili po světě a sháněli různé historické předměty. Podařilo se jim třeba zachránit čtyři stovky párů skokanských lyží a spoustu dalších pokladů. V muzeu zjistíme mimo jiné i to, kdy v krkonošském městečku vyrostl první můstek pro odvážné muže na dlouhých prkýnkách, kolik jich tu celkem najdeme a kdy si užívaly opravdu světové slávy.

Nepatří k nijak známým postavám našich dějin, přesto si vzpomínku zaslouží. Řeč je o Sigismundovi Bouškovi, benediktinském knězi. Minulý rok uplynulo 150 let od jeho narození a 75 od úmrtí. Po svém vysvěcení na kněze v roce 1892 přešel do kláštera v Broumově, odkud byl povolán do okolních obcí a měst. V nich sloužil věřícím. Miloval ovšem taky zdejší přírodu a rád se vydával za obyčejnými lidmi a naslouchal jejich příběhům. Do regionu díky němu přijížděly mnohé známé osobnosti, čímž přispěl k jeho propagaci. Do dějin Broumovska se zapsal nejen jako kněz, ale i jako básník, spisovatel, malíř, grafik, literární a výtvarný kritik, významný překladatel z katalánské a provensálské literatury na přelomu 19. a 20. století. Vydáme se po jeho stopách krajem, kterému zasvětil podstatnou část svého života.

Na Šumavě nás tentokrát čeká neobvyklé divadlo. Jeho hlavními hrdiny budou obyvatelé přezimovací obůrky Beranky u Srní. Stejně jako další podobné vyrostla v národním parku na počátku našeho tisíciletí. Dnes v ní měsíce, v nichž by ve volné přírodě byla nouze o potravu, tráví na dvě stovky jelenů a laní. Časem tu přibyl pozorovací srub, odkud můžou návštěvníci sledovat zvířata pěkně zblízka. Stávají se tak občas i svědky potyček vedoucích laní jednotlivých tlup o to, která má navrch. Lesáci nám navíc prozradí, jak se sem zvířata dostávají, kolik sena pro ně musejí denně přichystat a jak poznají, že si někteří jeleni zvykli rok co rok se do tohohle azylu vracet. A samozřejmě si budeme užívat podívané, která se nám v přírodě těžko naskytne.

Domovní znamení proslavila především domy historického centra naší metropole. Celou řadu jich ale najdeme i v Olomouci. Bude nás zajímat, proč historické budovy zdobí například Černý pes nebo Zlatý jelen. Ke spoustě znamení se váží různé tajuplné příběhy. Prozradíme vám třeba, jakou tragédii způsobil nápoj lásky omylem vylitý do vědra s vodou pro koně. Tohle vyprávění se z generace na generaci dokonce předává ve dvou verzích. Znamení měla v řadě případů plnit i ochrannou funkci. Dodnes jsou na některých budovách patrné obrázky a sošky světců. Fasády a štíty olomouckých domů ovšem zdobí poněkud netradičně taky dělové koule. Připomínají ostřelování města v 18. století, při kterém byl zasažen dokonce i Sloup Nejsvětější Trojice.