7. ledna 2018

Tři dřevěné svatostánky si společně prohlédneme v beskydském podhůří. Naší první zastávkou bude Řepiště, k jehož chloubám patří římskokatolický kostel svatého Michaela archanděla. Historické prameny ho poprvé zmiňují už v 15. století. Patří ke skromnějším stavbám svého druhu, ale to mu na zajímavosti rozhodně neubírá. Pak se vydáme do Ostravy-Hrabové, kde najdeme kostel sv. Kateřiny. Ten zaujal i básníka Petra Bezruče, který mu věnoval poctu. Jeho vznik je dodnes zahalen tajemství. Podle legendy sem totiž byl dovezen. Současnou podobu získal až v našem tisíciletí, kdy byl obnoven po velkém požáru. Pozornost si zaslouží taky kostel dominující obci Sedliště. I ten pochází z konce 15. století a v jeho interiéru najdeme i zbytky původní výmalby.

Galerie ledových soch vyrostla na přelomu starého a nového roku v Rožnově pod Radhoštěm. Vznikly pod rukama účastníků mezinárodního sochařského sympozia Ledové království, které se konalo už po dvacáté. Za celou dobu tu návštěvníci mohli obdivovat kolem dvou stovek děl víc než 120 umělců z 5 zemí. Společně si prohlédneme letošní jednotlivé unikátní chladné exponáty, ale bude nás zajímat taky to, jak vypadá práce s neobvyklým materiálem. Tvůrci mají k dispozici plochu 250 metrů čtverečních. A taky dvanáct tun sochařského ledu. Stihnout svá díla museli za dva dny. Ve stanu, kde jsou k vidění, je stále teplota pod bodem mrazu, aby sochy vydržely co nejdéle. Těšit se můžete třeba na Malého prince.

Dovedete si představit život bez obyčejného kola? Nejspíš ne. Přitom to není vynález zas až tak starý. Jeho předchůdce světu představil německý šlechtic Karl von Dreis v roce 1817. Říkal mu běhací stroj, ale do dějin se zapsal spíš pod názvem drezína. Na současnou podobu stroje si ovšem jeho milovníci museli ještě nějakou dobu počkat. Třeba šlapky se poprvé objevily až v druhé polovině 19. století. Ale i poté byla ještě jízda poměrně nepohodlná a taky docela nebezpečná. V roce 1888 vynalezl John Dunlop pneumatiku a všechno by snazší. Připomeneme si ale i vynálezce, kteří se snažili bicykl zdokonalit, vydali se ovšem slepými uličkami a jejich nápady upadly v zapomnění. A zjistíme, že jich ani v tomhle oboru nebylo málo.

Ať už jedete z Prahy do Plzně po silnici nebo vlakem, bezpochyby vám u Rokycan padne do oka kopec Žďár. Okolí převyšuje o téměř 200 metrů, vystupuje ze severozápadního okraje Brd. Pokud se na něj vypravíte, čekají vás okouzlující výhledy do krajiny a návštěva dávného, zatím dost utajeného hradiště. A říká se, že na vrcholu je místo, kde údajně velice silně vyzařuje zemská energie. Skály v jeho úbočí bývají častým cílem horolezců. Pěšáky zase čím dál víc lákají lesy prošpikované upravenými cestami. Jednou z oblíbených zastávek na nich je arboretum, které má bránu dokořán nepřetržitě. Cestou zpátky do civilizace se zastavíme u čtyř nově vybudovaných jezírek. A zjistíme, že nejsou jen ozdobou, ale chodí k nim pít zvěř z okolí.

V Pardubicích se v historické budově, která slouží Střední průmyslové škole potravinářství a služeb, pyšní jedním technickým unikátem. Mají tam totiž školní mlýn. Postaven byl po druhé světové válce firmou Prokop a synové za spoluúčasti žáků a zaměstnanců školy. A dodnes funguje. Mele se na původních válcových stolicích. Dají se v něm vyrábět všechny druhy mouky. Semele zhruba sedm tun obilí ročně. Nejen, že pomáhá při výuce základů mlynářského řemesla, ale z mouky, která tu vznikne, pak žáci pečou. Takže to tu od rána voní nejrůznějšími dobrotami. Pečivem i cukrářskými výrobky. Pokud byste měli chuť si starou budovu i její poklady prohlédnout osobně, prozradíme vám, kdy se ve škole koná tradiční den otevřených dveří.

Víska Ždírec leží na jižním Plzeňsku, v údolí Úslavy, na okraji přírodního parku Buková hora - Chýlava. Ten láká především milovníky přírody. Jen málokterý návštěvník však zamíří k nové a zatím téměř neznámé atrakci v místní části Myť, k neobvyklé ZOO. Je to vlastně trochu galerie, trochu dětské hřiště, trošku lesopark. Najdete v ní zvířata, která se běžně chovají nebo žijí v České republice. Ale pozor, žádné krmení si na výlet za nimi nechystejte. Všechna jsou totiž ze dřeva nebo z kovu. Některé najdete na zemi, jiné třeba taky na stromech. Bude nás zajímat, jak vznikají, co všechno obnáší péče o ně a taky se můžeme seznámit s jedním živým obyvatelem téhle zoologické zahrady. Tomu se zalíbilo v budce, která byla vybudovaná pro netopýry.