15. října 2017

Víte, který balkon v Praze turisté nejvíc fotografují? Není to ten na Staroměstském náměstí, jak si mnozí z nás myslí, ale jeden docela nenápadný a hodně malý na Kampě u Karlova mostu. A slyšeli jste někdy, že naše metropole mívala dvě poledne? Jedno hlásili na věži a to druhé měří v Klementinu. Spoustu dalších zajímavostí se dozvíme od nadšenců, kteří město nad Vltavou dobře znají a na sociálních sítích zveřejňují neobvyklé snímky. Říkají si Miluju Prahu a pravidelně dokonce vydávají kalendář, jehož prodejem pomáhají opuštěným dětem. Společně se s nimi projdeme třeba na už zmiňovanou Kampu, ale vystoupáme taky na Jindřišskou věž, z níž se nám naskytne krásný výhled.

Po stopách Keltů se vydáme do Stradonic, které v té době bývaly jedním z nejdůležitějších center moci v naší zemi. Hned pod ním v zámku Nižbor najdeme multimediální expozici, která nás přenese do časů dávno minulých. Expozice je rozdělena do čtyř tematických celků. Hned v tom prvním se dozvíme o kmenech a jejich putování. Průvodcem nám budou mapy i dotykové obrazovky. Ty nám v jiné části nabídnou ukázky šikovnosti dávných řemeslníků, ale taky těžby a zpracování surovin. A dozvíme se rovněž to, čím se Keltové živili a jak bydleli. Prohlédneme si kožešiny, které bývaly důležitou součástí výbavy každého domu. A taky keramiku, kterou vyráběli, dokonce i hrnčířský kruh nebo tkalcovský stav.

Nedávno jsme společně navštívili zámek ve Svijanech, tentokrát se vydáme do nedalekého pivovaru. Obě stavby mají společného víc, než jen místo, kde se nacházejí. První zmínky o obci Svijany pocházejí ze 14. století, tehdy patřila klášteru u Mnichova Hradiště a pravděpodobně právě cisterciáci v ní začali vařit pivo. Nicméně současný pivovar byl založen až v roce 1564 Jaroslavem z Vartenberka. Bude nás zajímat, kdo další se v něm přípravě zlatavého pěnivého nápoje věnoval a taky to, jak to tu funguje dnes. Pivo vzniká stále z žateckého chmele a českého sladu, o čemž se můžou zájemci přesvědčit při komentovaných prohlídkách. Nahlédnou i do ležáckých sklepů, kde je čeká taky ochutnávka.

Na toulky Vysočinou vyrazíme z Telče. Připomeneme si, proč bývá tohle město nazýváno renesanční perlou. Z věže kostela sv. Jakuba se porozhlédneme po kraji a pak poputujeme směrem do Dačic. Obdivovat budeme nejen památky, ale taky krásnou přírodu. Rozhodně nemůžeme minout Vojtův vrch, který je světovým unikátem. Čeká nás tam největší známé seskupení lesních mravenců druhu Formica rufa. Vybudovali víc než 1750 kup a navíc se všichni chovají jako jedna rodina. Jedinci z těch jednotlivých kup na sebe neútočí, nechovají se agresivně. Zajímavostí je i to, že tihle pilní tvorové jsou schopni přemístit mraveniště za pouhé dva měsíce až o sto padesát metrů.

V chalupě Jarmily Strakové v Andělicích u Klatov to vypadá jako v hračkářství. Jen s tím rozdílem, že panenky, které se sem dostanou, zůstávají napořád. Jak je na první pohled vidět, pocházejí ze všech koutů světa. Prim hrají ty z padesátých až sedmdesátých let. Ale sběratelka neodmítá ani dříve či později "narozené". Nejrůznějších malých krasavic byste v jejím království našli víc než 1500. A to je začala sbírat až poté, co ji zdravotní problémy před několika roky donutily k odchodu do invalidního důchodu. Prozradí nám, jak se o ně stará a taky celou řadu zajímavostí. A pak se přesuneme na chudenický zámek, kde její poklady našly dočasně domov na výstavě.

Už přes sto let chrání obyvatele podhůří Jizerských hor unikátní soustava přehrad. Jejich výstavba začala po katastrofálních povodních v roce 1897 a jednou z nich byla i ta jablonecká na Mšenském potoce, dnes největší vodní plocha uvnitř města v celé Evropě. Místní ji dokonce považují za své malé moře. Kdysi její hladinu dokonce brázdily i výletní parníky. Prozradíme vám, jak a proč projekt neobvyklé soustavy vodních děl vznikl, jak ho přijali tehdejší obyvatelé a jak si ho užívají ti dnešní. Samotná přehrada má rozlohu 42 hektarů a vejdou se do ní bezmála tři miliony kubíků vody. Nepřitéká sem jen ta ze Mšenského potoka, ale v případě zvednutí hladin podzemní štoly přivádějí vodu taky z Bílé a Lužické Nisy.