1. října 2017

První zmínka o Mohelnici, tehdy Mogilnici, pochází z roku 1131. Městem se stala o půl druhého století později. A krátce na to tady vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy. Místní dominantou je kostel Tomáše Becketa se 72 metrů vysokou věží. Zajímavostí této věže je, že nikdy nepatřila církvi, vždy náležela městu. Zpočátku sloužila jako hláska. Nabízí unikátní výhled na trojici hradů a zámků Úsov, Bouzov a Mírov. Musíte však zdolat 36 pískovcových a 136 dřevěných schodů. Kostel byl mnohokrát pobořen nebo vypálen. Ale vždy ho postavili a vysvětili znovu. Společně si prohlédneme i další chlouby města, které bývalo centrem nejsevernějších držav olomouckých biskupů.

Víte, kde stála první lidová hvězdárna u nás? V Pardubicích a založil ji před 105 lety Baron Arthur Kraus. Otevřel ji tehdy přímo ve svém domě. Vstoupit do ní bylo možné bez placení a výkladu se tu dočkal každý zájemce. Tohle zařízení sice bohužel po smrti svého zakladatele zaniklo, ale místní astronomové na něj nezapomněli. Proto když později vznikla ve městě perníku hvězdárna nová, pojmenovali ji právě po něm. Letos je téhle pozorovatelně oblohy 25 let a my se vypravíme na její prohlídku. Najdeme tu mimo jiné jeden ze dvou největších dalekohledů v naší zemi. A taky různé výstavy, které se snaží návštěvníkům přiblížit vesmír a jeho nej. Dozvíme se taky, že už třem obyvatelům města se dostalo té pocty, že po nich byla pojmenovaná planetka.

Jan Veselý z Pardubic vyrůstal v hudební rodině. Pochází z rodu skladatele Zdeňka Fibicha. Více než krásné tóny ho ale od malička, díky pradědečkovi Janu Semerádovi, který se věnoval umělecké truhlařině, lákala vůně dřeva a práce s ním. V dílně prý spolu trávili dlouhé hodiny. A nakonec dokázal spojit obě lásky svých předků a pustil se do výroby houslí. Nahlédneme do jeho dílny, kde se dnes ovšem rodí kupříkladu i violy a taky různé historické nástroje, které už takřka upadly v zapomnění. Postupy používá stejné, jaké znali jeho předchůdci před 250 lety. Dřevo k výrobě používá především starší. Protože nepracuje, nepraská a nekroutí se. A podle Janových slov taky líp zní. Má lepší rezonanční vlastnosti.

V muzeu řemesel v Konici si prohlédneme největší sbírku seker na světě, která čítá neuvěřitelných 700 kusů. Tímto úctyhodným množstvím se dostala do světové Guinessovy knihy rekordů. Projdeme se historií téhle pomůcky od prvních kousků vyrobených z kamene, před dobu bronzovou a středověk až po současnost. Všechno začalo tím, že správce zámku Pavel Šín sháněl pár seker na vytvoření expozice o tesařství. Za to, že se postupně pustil do jejich sbírání, může vlastně náhoda. Dalším rekordem, kterým se místní pyšní je 6 metrů dlouhá tesařská sekera, kterou vyrobil správce s partou řemeslníků. Je největší nejen v České republice, ale její autoři se domnívají, že i na světě.

Jizerské hory a Český ráj zná většina z nás, místa na okraji téhle oblasti mají zatím příznivců méně. Přitom kopce v okolí mezi Jabloncem nad Nisou a Frýdštejnem nabízejí úchvatné výhledy. Na ta nejatraktivnější místa vás zavede osmnáct kilometrů dlouhá naučná stezka pojmenovaná po manželích Scheybalových. Jana a Josef Scheybalovi se do Jablonce nad Nisou přistěhovali v šedesátých letech minulého století. Oba byli národopisci a do krajiny okolí města se doslova zamilovali. On byl navíc skvělý kreslíř a jeho nesčetné skicy dodnes pomáhají památkářům přirestaurování dávno poničených památek. Projedeme si společně několik zastavení. Vystoupáme kupříkladu na nejvyšší vrchol naučné stezky na Kopaninu. Najdeme tam kamennou rozhlednu postavenou v roce 1894 klubem českých turistů.