17. září 2017

Jedním z největších projektů prvorepublikového Československa byla bezesporu výstavba pohraničního opevnění, které nás mělo ochránit před nepřátelskými vojsky. Dobu jeho budování si připomeneme na Hlučínsku, kde mezi Markvartovicemi a Darkovicemi vznikla naučná stezka zaměřená právě na betonové svědky událostí roku 1938. Jsou tu zastoupeny takzvané lehké objekty i těžké sruby. Podle plánů tu navíc měla vyrůst jedna ze 17 tvrzí, v níž podzemní tunely spojovaly několik objektů. Díky nadšencům, kteří o jednotlivé stavby pečují, můžeme nahlédnout i do řady z nich. Při výjimečných příležitostech se pak otevírají i ty jindy nepřístupné. Nejbližší příležitostí bude tradiční pochod, který se uskuteční 23. září.

Je libo arnikovou, orchidejovou, hořcovou nebo smilkovou? Nevíte, o čem je řeč? O čtyřech nových farmářských stezkách vedoucích po krkonošských loukách. Pro návštěvníky hor je připravila Správa KRNAP spolu s DAPHNE - Institutem aplikované ekologie. My se vydáme po arnikové, která vede z Velké Úpy na Portášky. Louky tady začaly vznikat už v 16. století, kdy do našich největších hor přišli osadníci z alpských zemí na pozvání zdejší vrchnosti. Byli to odborníci do dolů, hutí a na lesní hospodaření. Přivedli si s sebou svá zvířata-kozy, koně, krávy, ale taky rostliny. Připomeneme si, jak tu začínali hospodařit a jak tu hospodaří jejich následovníci dnes.

Hrad v Úsově byl vybudován někdy na začátku 13. století po vzoru francouzského kastelu. Podobných staveb je v Česku asi jenom šest. Během třicetileté války byl téměř celý vypálen a vydrancován. Od konce 16. století až do roku 1945 patřil Lichtenštejnům. Právě oni vestavěli mezi čtyři zbylé gotické věže honosný barokní palác, dnešní zámek. A postupně své sídlo přebudovávali na lovecko-lesnické muzeum které tu funguje do současnosti. Panstvo do něj soustředilo lovecké trofeje ze svých panství v Evropě i z výprav do Afriky. Zejména preparáty savců, ptactva, ryb, obojživelníků i plazů. Ve zdejších sbírkách byste našli několik tisíc kusů. Při prohlídce expozice se navíc dozvíme, že na zámku údajně straší.

Severní dráha císaře Ferdinanda ve 40. a 50. letech 19. věku spojila Vídeň s Moravou a Západní Haličí. Po svém dokončení měřila víc než 440 km. My se zaměříme na úsek mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem. První vlaky se na něj vydaly před 170 lety a trat se pyšní řadou technických zajímavostí. Jednou z nejznámějších jsou Jezernické viadukty. Málokdo ví, že se ve skutečnosti jedná o dva mosty. První vyrostl v roce 1847. V 70. letech 19. věku se pak rozhodlo o tom, že se přistaví druhá kolej a k ní samozřejmě i druhý most. Zastavíme se taky u tunelu, k němuž se váže legenda, prozradíme vám, kde se můžete seznámit s historií téhle dráhy a pozveme vás navíc i na Národní den železnice.

Zámek v Roztokách u Prahy jsme v minulých letech společně už několikrát navštívili. Tentokrát nás do jeho prostor přilákala výstava podmaleb na skle. Muzeum, jehož sídlem zámek je, má zajímavou sbírku těchto obrázků a rozhodlo se představit ji veřejnosti. Obdivovat můžeme víc než stovku kousků z různých období i krajů naší země. Nahlédneme taky do historie téhle unikátní výtvarné techniky, zjistíme, kdy se začala těšit oblibě vyšších společenských vrstev, kdy pronikla i mezi obyčejné lidi a jaké byly nejčastější motivy. A taky to, jak takové obrázky vznikají. Nezapomeneme ani na časy, kdy se Roztoky u Prahy staly oblíbeným letoviskem bohatých obyvatel metropole.