27. srpna 2017

Skleníky bývalého zahradnictví ve Voticích u Tábora více než čtvrt století chátraly a zarůstaly. Až společnost Ochrana fauny České republiky před dvěma lety napadlo vrátit do nich život. A vybudovali v nich motýlárium. Můžeme v něm obdivovat takzvané létající drahokamy, které se z volné přírody vytrácejí. Celý areál není uzavřenou expozicí, takže si tu motýli můžou užívat volnosti. A zároveň sem můžou přilétat další. Návštěvníci se tu seznámí se všemi fázemi vývoje těchto tvorů, ale zároveň se dozvědí, bez čeho se neobejdou, co ke svému životu potřebují a proč se jim tedy v naší krajině tolik nedaří. Třeba okáčům stačí tráva, ale otakárci fenykloví potřebují byliny, mrkev, kopr, fenykl. Přástevníci kostivaloví se zase živí na kostivalu.

Severočeské městečko Mimoň vzniklo už ve středověku a pyšní se řadou historických památek. Jednou z nich je, pro mnohé možná překvapivě, budova místního nádraží. Začala sloužit v roce 1900 a při nedávné rekonstrukci se vrátila do své původní podoby. A díky ní Mimoň loni získala vítězství v anketě o nejkrásnější nádraží u nás. Přímo ve stanici si můžete vypůjčit kolo a vyrazit na výlet do okolí. Třeba do Brniště. Malé vesničky vzdálené jen několik kilometrů. Prohlédneme si tamní kostel, který byl původně vybudován v románském stylu, zjistíme, jak obec přišla ke svému neobvyklému jménu a zavítáme taky do místního ekocentra, kde se hlavně nejmenší můžou dozvědět spoustu zajímavostí o přírodě. Pak se vydáme na stezku hastrmanů. Ale nemusíte se bát, žádný zelený mužíček tam na nás s hrnečkem číhat nebude.

Slavného hudebního skladatele Franze Schuberta zná nejspíš každý z nás. Narodil se ve Vídni, proto je samozřejmě chloubou Rakušanů. Víte ale, že své kořeny měl u nás? Konkrétně v malé moravské vísce v podhůří Jeseníků. Ve Vysoké na Šumpersku. Pochází z ní totiž jeho dědeček a otec. A dokonce i Franzova matka se narodila na Jesenicku, ve Zlatých Horách. S umělcovým otcem se ale seznámila až v rakouské metropoli. Nicméně takřka neznámá minulost rodiny láká do Vysoké návštěvníky ze všech koutů naší země, ale taky třeba z Polska nebo právě Rakouska. A zlákala taky nás. Prohlédneme si nejen expozici tomuto tématu věnovanou, ale samozřejmě taky vesničku. Údajně sem ve svých deseti letech zavítal i budoucí věhlasný skladatel a hrál tu na varhany, ale oficiální dokumenty o této události nic neříkají.

Daniel Hlobil si už jako kluk oblíbil kovářské řemeslo. Když před deseti lety přišel s nápadem obnovit kovárnu na starém hamru u cyklostezky z Obřan do Bílovic, mnozí prý jen nevěřícně kroutili hlavami. Jenže on se nedal odradit a polorozpadlý objekt z roku 1820 koupil. S pomocí kamarádů a rodiny mu postupně vrací zašlý lesk a snaží se ho oživit. Prohlédneme si ho a budou nás zajímat nejen už hotové části, ale i další Danielovy plány. Rád opravuje staré a osvědčené předměty. V jeho království tak najdeme třeba na nový kabát čekající měch z počátku 20. století či o poznání starší pérový buchar. Slouží k rychlému tvarování materiálu. Daniel však shání další poklady ze starých kováren a dílen, které by dokázal dát dohromady a znovu zprovoznit.

Týnec nad Labem býval kdysi v mapách k nalezení pod jmény Týnec nad vršky nebo Labská Tejnice. Lidé tu však sídlili už dávno před tím, než město vzniklo. Terasy nad řekou Labe si vyhlédli v mladší době kamenné. Dokonce už ve 2. století před Kristem zde existoval rušný říční přístav, který byl zázemím pro o 25 metrů výše položené hradiště. Strategická poloha nad řekou pak chránila i středověkou tvrz, kterou si vystavěl Vaněk z Miletínka. Dodnes se z ní dochovaly zbytky obytného paláce. V Kosmově kronice bychom našli zmínku o tom, že právě v těchto místech se 1. května roku 1110 sešel vládnoucí kníže Vladislav se svým bratrancem Otou Olomouckým. Legendární Kosmas u tohohle setkání prý byl osobně přítomen.