6. srpna 2017

Trojský zámek nechal vystavět na konci 17. století hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka. Na celé stavbě snad nejvíc upoutá oválné schodiště, které vede z velkého sálu do zahrady. Sochařská výzdoba vychází z antické mytologie. Ozdobou sídla je zahrada. Její osa na přání majitele směřovala k Pražskému hradu. Unikátní je výzdoba velkého sálu. Jeho strop vypadá jako klenutý, ale při procházce pod ním zjistíte, že není. Iluze je takřka dokonalá. Zajímavé jsou taky malby v čínských saloncích. K zámku původně patřily i pozemky, které dnes využívají zoologická a botanická zahrada, ty v roce 1922 daroval československému státu poslední majitel, statkář Alois Svoboda. Přál si, aby budova i okolní zahrady sloužily ke vzdělávání mládeže.

První turisty začali do Českého ráje lákat už v 19. století majitelé zdejších panství, zejména Erenthalové. V duchu tehdejší módy dokonce místní přírodní krásy ještě vylepšovali. Jedním z příkladů je Adamovo lože. Bylo to v období romantismu, proto tu vzniklo jakési místečko lásky, kde se měli scházet milenci. Postupně se k propagaci oblasti přidal i Klub českých turistů, jehož členové se pustili do značení cest a zanedlouho i do budování vyhlídek a rozhleden. Na konci třicátých let minulého věku pak vznikla myšlenka na vytvoření takzvané Zlaté stezky Českého ráje, která by propojila ta nejzajímavější a nejatraktivnější místa. Značení na už existujících turistických cestách na trase dostalo jednotnou červenou barvu. My si některá zajímavá místa, která trasa spojuje, prohlédneme.

Miroslav Kříž z Jasenné u Jaroměřic se s dlátem se seznámil v patnácti letech u otce svého kamaráda, který vyřezával figurky do betlémů. Často u něho sedával a podle jeho vzoru se pokoušel o svá první dílka. Pak ho ale osud nasměroval jinou cestou a ke dřevu se vrátil až po letech. Jeho hlavním pomocníkem při práci s voňavým materiálem se staly motorové pily. Používá ale samozřejmě i stará dobrá dlátka. Nahlédneme do dílny, abychom zjistili, na čem právě pracuje. A zavítáme i do míst, která se stávají jeho ateliérem pod širým nebem. Není totiž výjimkou vidět ho pracovat u nějaké chalupy nebo klidně na návsi obce. Jeho sochy zdobí spousty vesnic a měst, ale taky kupříkladu pohádkovou stezku v lesích u Hradce Králové.

Krajina kolem jihočeského Borotína je rájem chalupářů i výletníků. Je plná remízků, rybníčků i zajímavých památek. Nabízí taky řadu naučných stezek. Od roku 2014 si můžete projít nebo projet i tu, která nese jméno hudebního skladatele a pedagoga Jana Evangelisty Kypty, který se tu narodil. Patřil k významným osobnostem české hudby 19. století a jeho skladby se hrají dodnes. Známé jsou například vánoční mše a pastorely. Tři a půl kilometrová trasa má celkem 9 zastavení. Jednotlivé informační panely přibližují nejen život Jana Evangelisty Kypty, ale i místní přírodní a kulturní zajímavosti. Najdete na nich citáty z deníku, který si kantor a hudební skladatel psal. Zastavíme se taky u borotínského hradu nebo takzvaného Starého zámku.

V prostorách holešovského zámku se teď návštěvníci můžou přenést o několik desítek let do minulosti. Konkrétně do doby, v níž umělecký svět získal díky Andymu Warholovi nový styl - pop art. Najdete tu mimo jiné sto velkoformátových originálů, kresby z padesátých let, posmrtně vydané sítotisky či edici slavných obalů gramofonových desek. A dozvíte se spoustu zajímavostí o životě i tvorbě legendárního umělce. Třeba to, že se přátelil se spoustou muzikantů. Kupříkladu s Mickem Jaggerem, Johnem Lennonem, Dianou Ross nebo Arethou Franklin. Právě pro tyhle hvězdy vymýšlel obaly na desky. Spoustu svých děl vytvořil podle fotografií, které ale sám většinou nepořídil. A díky němu se stal velmi vyhledávanou technologií sítotisk.