9. července 2017

Milovníky železnice potěšíme výletem na západ naší země. České dráhy totiž oživily provoz na atraktivním úseku trati z Krásného Jezu do Horního Slavkova - Kounice. Nejspíš vás překvapí, že za Rakousko-Uherska byla nejvýnosnější železniční tratí ta, která spojovala Mariánské Lázně a Karlovy Vary. My z ní ovšem odbočíme v Krásném Jezu. Trať, po níž budeme pokračovat, je unikátní svou stavbou. Jedná se vlastně o horskou trať. Na krátkém úseku šesti kilometrů je tu stálé stoupání v hodnotě třiceti promile. Největší je právě hned za stanicí Krásný Jez, kde dosahuje 35 promile. Při větším sklonu už byly tratě většinou budovány jako ozubnicové železnice. A abychom si neužívali jen jízdy vlakem, zastavíme se taky v Hornickém muzeu v Krásně.

Obec Šonov patří k těm nejstarším a taky nejdelším na Broumovsku. Z jednoho konce na druhý to je téměř 8 kilometrů. Založena byla okolo roku 1250 německými kolonisty, které sem povolali benediktýnští mniši. Postupně se rozrůstala okolo dřevěného kostela z roku 1325. Když v první polovině 18. století starý svatostánek vyhořel, byl nahrazen zděným, zasvěceným svaté Markétě. Ten patří k barokním pokladům kraje. Šonov taky leží takřka na hranici s Polskem, kterou tvoří Javoří hory. Proto se vydáme i na procházku do okolí obce. Dojdeme až k takzvanému Třípanskému kameni, který označoval hranici tří feudálních panství - kláštera Broumov, majetku hraběte z Hochberku, což bylo slezské panství, a kladského panství barona ze Stilfriedu. Byl vztyčen v roce 1732 při tereziánských pozemkových reformách.

V Nasavrkách vás pozveme na výpravu do časů Keltů. Roste tu totiž unikátní skanzen. Při příchodu k areálu nás přivítá mohutné opevnění, příkop a valy. Ale taky třeba keltská dívenka ženoucí stádečko ovcí do bezpečí oppida. Vše, co kolem sebe uvidíte, je dílem party nadšenců a milovníků historie. Spolupracují s archeology i s různými odborníky na lidovou architekturu a rovněž s etnografy. Inspirací pro ně je nedaleká lokalita, kterou kdysi dávno Keltové postavili. Díky archeologickému výzkumu tohoto místa známe rozmístění jednotlivých staveb a taky jejich půdorysy a tvůrci skanzenu podle nich budují dvorce i další stavby. Během několika let by jich tu mělo být k vidění na tři desítky. Pokud byste chtěli do časů dávno minulých nahlédnout osobně, můžete se do Nasavrk vydat i na některou ze zdejších akcí.

Boskovice každoročně navštíví tisíce turistů, kteří míří především na hrad nebo zámek. Mnozí z nich si ale nenechají ujít ani prohlídku místní židovské čtvrti. Ta kdysi patřila k největším na Moravě. V polovině 19. století v ní žilo kolem dvou tisíc lidí, což byla tehdy třetina obyvatel Boskovic. Ghetto se v té době změnilo na samostatné městečko s vlastní samosprávou, policií, a dokonce i s hasičským sborem. Jeho správa sídlila v empírovém obecním domě. Spolu se špitálem, bytem rabína a školou. Nejdůležitější stavbou části byla barokní synagoga. Zcela unikátní je výmalba jejích stěn a stropů. Nejstarší rostlinné motivy a hebrejské nápisy pocházejí ještě z druhé poloviny 17. století. Původně byly v Boskovicích synagogy tři. Dvě z nich ale zanikly v časech socialismu.