25. června 2017

Na Moravě vás zavedeme do Kunštátu. K jeho chloubám patří hrad, později přestavěný na zámek. Šlechtickému sídlu se říká kolébka sjednocené Evropy díky návrhu Smlouvy o všeobecné mírové organizaci, který v roce 1464 předložil evropským panovníkům český král Jiří z Poděbrad. Ten totiž pocházel právě z rodu pánů z Kunštátu. Nahlédneme do expozic, které připomínají časy rozkvětu, ale taky třeba období morových ran. Spoustu zajímavostí najdeme taky v okolí města. Jednou z nich je unikátní jeskyně Blanických rytířů vyhloubená v nitru pískovcového kopce Milenka. Minout bychom neměli ani smyslovou zahradu, kterou nás provede hmatová stezka. Vyzkoušet si na ní můžeme ale i další smysly. A naše putování skončíme na rozhledně, z níž budeme mít krajinu jako na dlani.

Orchestrion, který si prohlédneme v Písku, rozdával skoro celé století radost v hospůdce Pod zeleným hájem ve Zlešicích u Volyně. Až do roku 2000. Místní hostinský ho koupil v roce 1915. Věřil, že do jeho podniku přiláká lidi ze širokého okolí i formany, kteří putují krajem. A nemýlil si. Stroj byl vyrobený v Lipsku a na jih Čech ho tehdy přivezli koně. Dva dny prý trvalo ho složit a vyladit. Dědicové podnikavého muže rodinný poklad dlouhodobě zapůjčili Prácheňskému muzeu, v němž prošel ozdravnou kůrou pod rukama restaurátora Petra Janouška. A dnes láká návštěvníky z řad laiků i odborníky. Můžou se při jeho prohlídce dozvědět celou řadu historek. Třeba tu, jak potěšil americké vojáky. A taky si poslechnout, jak dovede tenhle dědeček i dnes vyhrávat.

Rozlehlá obec Vysočina má několik částí. My jsme si k návštěvě tentokrát vybrali Dřevíkov, založený v polovině 16. století. Začneme na návsi, kde by dnes zřejmě stála řada roubenek, nebýt několika ničivých požárů. Za pozornost ovšem stojí i ulička, která je spojena s příchodem židovské komunity do Dřevíkova. První rodiny se tu podle historických pramenů usadily na úplném počátku 18. století. Starousedlíci je přijali, jejich soužití se podle všeho obešlo bez vážnějších sporů. Ještě v první polovině téhož věku vznikl pár set metrů za obcí taky lesní židovský hřbitov, který si můžeme projít. Dozvíme se, jak se tu pohřbívalo a proč se někomu může zdát, že tu jsou vlastně hřbitovy dva. A přidáme i pár dalších zajímavostí o obci.

Pokud patříte mezi milovníky památek, neměli byste si nechat ujít návštěvu zámku ve Svijanech. Šlechtické sídlo chátralo a hrozila mu demolice, naštěstí se ho ale ujal místní pivovar a už loni si ho mohli prohlédnout první turisti. A společně se na něj vypravíme i my. Při náročné rekonstrukci byly upraveny všechny sály i chodby a novotou září taky obnovená původní renesanční kaple zasvěcená sv. Kříži, která je umístěná ve východním křídle zámku. Jenže původní malý svatostánek přestal vyhovovat, a tak se zbožní Valdštejnové na konci 18. století rozhodli přestavět starší rytířský sál na kostel svatých Jana a Pavla. Nahlédneme i do zámeckého sklepení a minout pochopitelně nemůžeme ani expozici, která mapuje historii místního pivovaru.

Do Valtic se tentokrát nevypravíme obdivovat krásy města ani rodového sídla Lichtenštejnů, ale připomeneme si tam časy křížových výprav. Ty patří k významným kapitolám středověkých dějin Evropy, které se věnovali autoři romantické literatury 19. století i hollywoodských velkofilmů. Zajímavý pohled na ně nabízí unikátní výstava, která nese název Křižáci a prezentuje vzácné předměty, z nichž mnohé nejen u nás ještě nikdy k vidění nebyly. Pocházejí totiž ze dvou soukromých sbírek. Zlatým hřebem expozice je královský pohár, jehož vlastnictví je přisuzováno Alexandru Makedonskému. Artefakt ze 4. století před naším letopočtem je tu vystaven ve světové premiéře. Dodejme, že projekt autoři připravovali skoro osm let a prostudovali při tom snad všechna dobová svědectví. Pustili se i do tvorby přesných map tažení.

Při našich toulkách vlakem se tentokrát vypravíme na Severní Moravu a projedeme se po trati, kterou stavěl slavný železářský rod Kleinů. Úspěšná podnikatelská rodina pocházející z Loučné nad Desnou se zejména v 19. století do historie kraje zapsala významnou měrou a měla velký podíl na jeho rozkvětu. A s jejich podnikáním bylo spjato i budování železnice. Jako první postavili v roce 1837 železniční trať z Vídně do Gänserndorfu, na svém kontě mají taky jeden z nejtěžších úseků proslulého rakouského Semmeringu. Celkem díky nim vzniklo přes 3500 km, tedy přibližně třetina, tratí v monarchii. Zastavíme se v místech, odkud pocházeli, prohlédneme si i zámek v Sobotíně, který si vybrali jako jedno ze svých sídel. A budeme samozřejmě obdivovat i krajinu.