26. února 2017

Bílina byla v minulosti vyhlášenou oázou zdraví. Tamní minerální voda s blahodárnými účinky stála u zrodu místních lázní, v nichž své neduhy kurýrovaly i významné osobnosti. Léčivou sílu životodárné tekutiny poznali Lobkowiczové už na sklonku středověku. A v 17. století se tu podle písemných pramenů s tímhle pokladem obchodovalo. Panstvo z rodu Lobkowiczů taky nechalo vybudovat areál, kde se pacientům dostávalo potřebné péče. Hlavní budova vypadá jako barokní zámek, a přitom je to v podstatě továrna, kde se voda stáčela a taky balila. Po osvěžení v Lesní kavárně se vydáme na procházku do historického centra, které je památkovou zónou. Čeká nás tam například secesní radnice, na jejíž věž si vyšlápneme za krásným výhledem do kraje.

Některé poklady, které objevili odborníci při archeologických výzkumech na jihu Moravy známe docela určitě všichni. K těm nejznámějším patří Věstonická Venuše, již našel v roce 1925 Karel Absolon. Tenhle muž stál taky u zrodu pavilonu Anthropos, v němž jsou k vidění mnohé vzácné kousky. Výpravu nejstarší historie lidstva v kraji si v něm zájemci dopřávají už bezmála devět desetiletí. Najdeme v něm několik tisíc exponátů, z nichž dvě třetiny tvoří originály. Novinkou letošního roku je výstava, která nás zavede do doby, kdy naši planetu obývali neandrtálci. Pokud si myslíte, že nebyli moc chytří ani šikovní, pak vás vyvedeme z omylu. Vědci totiž v posledních letech zjistili, že toho dovedli poměrně dost. Dokonce prý uměli mluvit a léčit neduhy bylinkami.

Vrch Chvojen najdete nad Benešovem. Podle některých pramenů si ho kdysi dávno k životu vybrali Keltové. Později sem přišli Slované. Ve středověku tu prý stávala osada a vedle ní vyrostl gotický svatostánek. Dnes je kostel svatého Filipa a Jakuba jedinou vzpomínkou na časy, kdy na vrchu vládl čilý ruch. A patří taky k ojedinělým památkám svého druhu. Na počátku minulého století se dokonce zalíbil arcivévodovi Františku Ferdinandovi d‘Este. Ten sem jezdíval na bohoslužby a údajně si tu chtěl vybudovat rodinnou hrobku. Proto inicioval rozsáhlou rekonstrukci, při níž byly mimo jiné obnoveny unikátní fresky v interiéru. Dnes se o kostel stará parta nadšenců, kteří se do něj snaží vrátit život. A my se zajdeme podívat, jak se jim to daří.

Už jste nejspíš slyšeli o moravských klátech. Kdysi tyhle vyřezávané dřevěné úly stávaly za každou vesnicí, sedlákům prý pomáhaly k vyšší úrodě. V polovině minulého věku ale z krajiny vymizely a skoro se na ně zapomnělo. Starou tradici se rozhodli oživit v brněnské Střední škole stavebních řemesel. A spolu s jejími studenty se do tohohle úkolu pustil i restaurátor Roman Slaný. Musel nejprve bedlivě nastudovat všechny dostupné materiály. A pak se pustili do práce. Kláty vyrábějí starými postupy s použitím historických nástrojů. Dozvíme se, co všechno je k tomu zapotřebí, jaké dřevo se používá, kolik času vytvoření takového víc než sto kilogramů vážícího kusu trvá a taky to, co všechno v průběhu hrozí. Zajímat nás bude i to, kde hotové kláty můžeme obdivovat.

I když už jaro poměrně razantně klepe na dveře, dopřejeme si ještě výlet v bílé stopě. Odstartujeme na něj z Police nad Metují. Při té příležitosti zapátráme v místní historii a zjistíme, kdy se ve městě a okolí rozšířilo závodní lyžování. Po cvičném kolečku v areálu Nebíčko zamíříme do kraje. Cesta vede v blízkosti Vambeřické cesty spojující polický kostel se známým polským poutním místem. Dopřejeme si zastaveni u vyhlášených Slavenských hřibů a prozradíme vám, jak tenhle zajímavý útvar vznikl. Pak si vyšlápneme na nejvyšší bod Policka. Z Božanovského špičáku se nám naskytne krásný výhled, nakoukneme i k sousedům do Polska. A u místních nej… zůstaneme i při poslední zastávce. Tou bude nejvýše položená obec v chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Jmenuje se Slavný.

Zámek Hluboká už jsme společně navštívili několikrát. Tentokrát ho budeme obdivovat v zimním kabátě. Přesto se nemusíme bát, že narazíme na zavřenou bránu. I v těchto měsících můžou návštěvníci nahlédnout do interiérů a projít se komnatami, v nichž žil poslední majitel sídla z rodu Schwarzenbergů. Kníže Adolf byl doktorem práv a společně s manželkou si zamilovali africkou přírodu. Což je patrné na výzdobě pokojů. Za zastavení stojí ale i okolí zámku samotného. V 19. století ho obklopil anglický park, v němž najdeme řadu vzácných rostlin, na které bychom jinde u nás sotva narazili. A zapomenout nesmíme ani na malou ZOO, za jejíž vznik vděčíme zmíněnému knížeti Adolfovi. Na jaro tam pro návštěvníky chystají novinku v podobě formikária.