13. listopadu 2016

Nejstarší zprávy o Zásmukách pocházejí z 13. století, kdy tu sídlil královský kuchmistr Sulislav. Výrazně se do místních dějin zapsal rok 1637. V něm se zdejšími pány stali na tři stovky let Šternberkové a jejich vliv se tu výrazně projevil. Minout nemůžeme zámecký areál, který získal barokní podobu díky nejvyššímu purkrabímu českého království, Adolfu Vratislavovi ze Šternberka. Samotný zámek prochází rekonstrukcí, ale i v jeho bezprostřední blízkosti je k vidění celá řada zajímavostí. Jednou z nich je zahradní pavilon napodobující jakousi jeskyni. Pochází z roku 1700. Zhruba o dvě stovky let později pak u parku vybudovali kostel Nanebevzetí Panny Marie. A minout nemůžeme ani klášter, který najdeme na druhé straně Zásmuk.

Do časů Karla IV. se v roce oslav 700. výročí jeho narození přeneseme i v Národním technickém muzeu. Unikátní výstava tam připomíná stavitelské aktivity panovníka. Konkrétně vybudování Nového Města pražského. Listina o jeho založení celou expozici symbolicky otvírá. Dozvíme se tu třeba, jak důkladné bylo opevnění nové části naší metropole a jakým způsobem se budovalo. Pro milovníky čísel dodejme, že zeď byla široká 3 metry, vysoká místy i deset a dlouhá víc než tři kilometry. Přitom hotová byla za dva roky. Zmínku si na výstavě vysloužily i další dvě památky spojené s Otcem vlasti – Karlštejn a Svatovítská katedrála. Z té první pochází část pískovcové okenní kružby z druhé pak gotický svorník.

K oblíbeným turistickým cílům patří v létě i zimě naše největší hory. My vás, byť jen obrazně, seznámíme s jedním z průkopníků a nadšených propagátorů výprav krkonošskou přírodou. Jan Buchar jí provázel zájemce už na konci 19. století. Kupříkladu cestou, které se říká přes tři kopce. Dnes nese jeho jméno a my absolvujeme alespoň její část. Jedenáctikilometrový úsek vedoucí z jilemnického náměstí na Žalý. Na co se můžete při téhle túře těšit? Narazíme kupříkladu na rodný domek lyžaře Bohumila Hanče v Hrabačově. A nemineme ani školu v Dolních Štěpanicích. V ní byl totiž Jan Buchar dlouhé roky řídícím učitelem. A zastavíme se taky u kapličky u Horních Štěpanic, u níž se prý stal kdysi zázrak.

Perník je pro nás pochoutkou naprosto běžnou, ale kdysi býval poměrně vzácným a taky drahým zbožím, které bylo dostupné jen bohatším vrstvám. Vyráběla ho nejprve hlavně církev, pak se přidala šlechta a až mnohem později se rozšířilo mezi obyčejné lidi. Často perník plníval i dekorativní funkci. I proto se pekl v bohatě zdobených vyřezávaných formách. Ty na začátku minulého věku nahradily plechové, ale dnes se opět do módy vracejí tradiční dřevěné. Jedním z těch, kdo je tvoří, je Radim Salamánek z Čelákovic. Používá na ně hruškové, třešňové a ořechové dřevo. A zkrášluje je víc než padesátkou motivů. Spoustu z nich našel ve starých knihách. A poradí nám, jak si upéct perník, který potěší oko a dlouho vydrží.

O několik stovek miliónů let proti proudu času se přeneseme v Moravském krasu. Konkrétně v Domě přírody ve Skalním mlýně, kde si připomeneme historii zdejší krajiny. V době, o níž už byla řeč, se nacházela pod hladinou moře. Což ji potkalo i později. Místní odborníci nám prozradí, jak se tahle skutečnost podepsala na dnešní podobě celé oblasti. A pak se společně vydáme do jedné z pěti přístupných jeskyní. Vybrali jsme si Kateřinskou. Podle legendy dostala jméno pastýřovy dcery, která v ní zabloudila při hledání ovečky a nenašla už cestu ven. Podrobně prostory prozkoumal až profesor Karel Absolon, který objevil unikátní krápníkovou výzdobu. A další výzkumy prokázaly, že tu žili naši předci, ale taky jeskynní medvědi.